Oficiální E-shop Oficiální E-shop

Aktuality

Hrával jsem za Sigmu...Miroslav Příložný

04.11.2009 / Ostatní

Hrával jsem za Sigmu...Miroslav Příložný (*1955) . Dnešní Hrával jsem za Sigmu…, patří jednomu z nejlepších kanonýrů, který se v dresu našeho týmu kdy objevil. Olomoucký Gerd Müller, který přišel z Bohemians v létě roku 1984, dal hned ve své první ze tří sezón v Sigmě v 25 zápasech 18 branek! Tři branky naložil hned ve svém prvním zápase v dresu Sigmy právě Klokanům. Za Sigmu nastoupil s číslem 8 na zádech v 84 ligových zápasech, ve kterých dal 43 branek. Otázka pro kronikáře zní. Kolik hráčů v dresu Sigmy mělo lepší průměr vstřelených branek na jeden zápas? Titul získal s Bohemians, ale jak řekl v našem rozhovoru:“Fandím Olomouci!“ Klasická otázka na úvod. Co se ti vybaví, když si řekneš, hrával jsem za Sigmu? Vybaví se mi krásné vzpomínky, góly, úspěchy. Na Sigmu vzpomínám hodně rád. Dobří kluci, trenér. Vzpomínky jenom dobré. Jak ses vlastně k fotbalu dostal, jaké byly tvé první fotbalové krůčky? Začal jsem hrát fotbal v Bílině. Tam to začalo. Byli jsme parta kluků v ulici, co jsme chodívali hrát na plácek fotbal se staršíma klukama. V zimě jsme chodívali hrát hokej. Na tom hřišťátku jsme udupali sníh, vzali tenisák a hráli. No a mezitím jsem chodil hrát za žáky, takže jsem byl každý den na hřišti. Byl někdo, kdo tě do té kariéry nakopl? Kdo ti řekl: Mirku, makej... (přemýšlí) Takhle mi to nikdo neřekl, i když už jsem byl ve starším dorostu a hrál jsem za Bílinu divizi. To byla dost vysoká soutěž. Když jsem dával góly, tak už to něco naznačovalo. Potom z ničeho nic, když jsme hráli jako výběr Severočeského kraje, tak aniž bych to věděl, tak jsem tam byl pozorovaný Duklou Žatec. Když jsem pak v Bílině končil, tak se mě zeptali, jestli k nim nechci na vojnu v létě. Udělal jsem nakonec dobře, že jsem šel na tu vojnu v létě a ne v říjnu. Tam jsem začal kopat stabilně, nějaký gól jsem taky dal. Co bylo dál? Pak přišla nabídka z Teplic. Tam jsem ale nešel, protože jsem věděl, že tam hrát nebudu. Tenkrát tam hráli borci jako Bičovský, Stratil nebo Jirousek. Hrál bych za béčko, tak jsem šel raději do Mostu. Tam jsem vydržel jenom rok, protože jsem byl nejlepší střelec. Přišel Jablonec, který spadl z ligy. Tam jsem vydržel půl roku a znova přijely Teplice, to jsem zase odmítl. Za další půlrok pak přišla Slavia a tam už jsem šel (směje se). Ve Slavii to nebylo nic moc, že? Začátek jsem měl hodně dobrý. První zápas s Plzní, dal jsem góla, na další jsem přihrál Pepovi Jurkaninovi. Vyhráli jsme 2:0. Druhý zápas v Brně, všechno dobré, dařilo se. No jo, ale hrál jsem já a nehrál Dušan Herda. To byl ten hřebíček, Petr Herda na mě přestal hrát, chtěl, aby se vrátil Dušan. Nechtěl jsem to dávat nikam do novin, stěžovat si... Ale bylo to tak, nehrál Dušan a hrál jsem tam já. Poznal jsem až časem, jak to bylo. Pak přišla Bohemka? Ano, poprvé mě slávisti nepustili, napodruhé to vyšlo. První rok, co jsem tam pak byl, jsme udělali titul. Tam se ti na druhou stranu hodně dařilo. Nejenom v lize, ale i v evropských pohárech... První rok, když jsem tam přišel, než jsme udělali titul, tak jsme hráli Pohár UEFA. Tam jsem dával góly. Když jsem byl pak v Olomouci, dostal jsem se do širšího výběru nároďáku, kde mi řekli, že jsem tam měl být už tehdy. Samozřejmě já o tom nic nevěděl. Pospíchal, budiž mu země lehká, tehdy říkal: Jestli chcete, aby hrál v nároďáku, tak ať hraje, ale u mě hrát nebude. A já si lámal hlavu, proč jsem v Bohemce nehrál stabilně. To bylo takové rozčarování. V prvním zápase v UEFĚ jsem dával tři góly Admiře, dojeli jsme na odvetu a Zadina (asistent trenéra - pozn. autora) dostal nařízeno, že nebudu hrát. To mě řekl v Rakousku ve Vídni na pokoji. Nesměl jsem ani na hřiště. Bylo to všechno divné. Proto radši vzpomínám na Olomouc, i když jsem s Bohemkou udělal titul a dával jsem tam pohárové góly. Jak se tehdy vlastně vyvíjel tvůj přestup do Olomouce? Slyšel jsem, že pro mě z Olomouce byli dvakrát. Poprvé jim zakázal Pospíchal se mnou jednat. Napodruhé, když mi už došla trpělivost a já si s ním všechno vyříkal. On mě tenkrát začal stavět na beka... Ptal jsem se ho, proč mě dává na beka, když mi to jde v záloze. Tenkrát mi na to řekl, že mě bude dávat tam, kam on chce. Tak jsem mu řekl, že mě může postavit i do brány, když mě v létě nechá odejít, tak souhlasil (směje se). Dal jsem si ale podmínku, že mančaft si vyberu sám, že se nenechám nacpat někam do druhé ligy. To se pak znova ozvala Olomouc, možná i „Niki“ (Lauda - pozn. autora) tomu přidal... no a z ničeho nic jsem byl v Olomouci a já byl docela rád. Když se ve vzpomínkách vrátíš zpátky do olomoucké šatny, na jaké kluky nejradši vzpomínáš? Určitě musím vzpomenout na Leoše Kalvodu, Zdenka Tulise, Laďu Kučerňáka, Jirku Doležílka, bratři Fialové... Když jsem přišel, tak parta byla dobrá. Vzpomínám na všechny kluky rád. Na to vzpomínají podobně všichni, ale kdo byl ten, kdo tu partu táhl? Tak svůj byl „Niki“. Ty jeho kecy, když se nedařilo, nikdy to nenechával na sobě (směje se). Trošku to táhl Laďa Kučerňák, který měl slovo a vycházel dobře s Brücknerem. Pak asi Leoš Kalvoda. Když už jsi vzpomněl Karla Brücknera, zažil jsi někde lepšího trenéra? Ne, lepšího trenéra jsem nepoznal. Kdybych měl trénovat, od něj bych si vzal nejvíc. Nebyl pes na hráče, byl lidský. Byli jsme utahaní, šli jsme za ním, tak změnil trénink. Beze slov. Poznal, jaký je mančaft a přizpůsobil tomu herní styl. Velký stratég, sranda s ním taky byla. Bylo to dobré. Nemůžu si na něj stěžovat. Uličný, Kalvoda, Machala, Matuška a další... všichni prošli Brücknerem, všichni trénovali na nejvyšší úrovni. Souvisí to? Já si myslím, že jo. Poznal jsem hodně trenérů a nejvíc bych si vzal od Brücknera. To byla hlava, která připravila standardky, taktiku, jak hrát... Dobrý, hodně dobrý. V Olomouci se ti dařilo. Měl jsi tady nějakého dvorního nahrávače? Ani ne... Tam to bylo tou taktikou, Jirka Fiala nebo Niki to zatáhli, Leoš Kalvoda se tam dostával. Nakopávali jsme to, standardky, narážečky. Vyloženě dvorní nahravač nebyl, bylo to taktikou a složením mužstva. Já měl tu výhodu, že jsem se nebál jít do souboje a stál jsem tam, kde jsem stát měl (směje se). Vloni jste se sešli na Andrově stadionu, hrála stará garda Sigmy. Máš nějakou publikovatelnou historku? Vždycky si vzpomeneme na psí kusy, co jsme vyváděli. Hlavně na „Nikiho“. Když tenkrát „Niki“ hubnul, šli jsme po tréninku na oběd do Avionu. Přišel tam a před klukama si dal jenom polévku a minerálku. Pak se zvedl, že jde na kafe. Procházel jsem pak kuchyní a najednou tam vidím zašitýho „Nikiho“. Měl naloženou svíčkovou, deset knedlíků, pivo a říká: „Já už to nemohl vydržet, mám hlad. Ale já nemůžu žrát před nima“. (směje se) Jde srovnat tehdejší a dnešní Sigmu? Tenkrát to nebylo tolik o penězích. Podmínky jsme neměli takové. Nevěřím, že by kluci nechtěli, každý fotbalista chce hrát nejlépe. Ale ta kvalita už dneska není taková. Tady byla výhoda to, že se sešla parta, kterou dal dohromady Brückner. Nebyli to kluci, kteří prošli ligou, ligu jsme hráli já a Niki. A přesto Brückner dokázal s tím mančaftem uhrát v první sezoně čtvrté a v další třetí místo. Podporovali nás hodně fandové, to bylo neuvěřitelné. V tu dobu na nás chodilo okolo deseti tisíc diváků. To taky pomáhalo. Říká se, že dneska je fotbal rychlejší, tvrdší. Já si to nemyslím. Dneska se hodně fauluje, klukům odskakují balony, takže jsou hned atakovaní a nedokážou proměnit šance. Byl nějaký okamžik v tvé kariéře, kdy jsi měl krizi a chtěl toho nechat? Ne, to jsem si nikdy neřekl. Před každým zápasem jsem si říkal, že musím. Já si musel dát góla na tréninku, jinak to nebylo ono. Je to o tom učení. Když jsme jezdili někam na přáteláky a vyhráli jsme někde 10:1 a já tam dal osm gólů, tak pro mě to bylo stejné. Pořád dávat góly, to je učení. Na tréninku, v přátelácích. Dnes hrajeme proti Bohemians, komu budeš držet palce? Olomouci! Já jsem z Bohemky odešel sice s titulem, ale potom, co jsem se dozvěděl... za Pospíchala jsem měl být v nároďáku, on mi to zkazil. Mohl jsem víc hrát, protože v klubu nebyli lepší hráči. Byly tam ale zase jiné důvody, proč jsem nehrál. Určitě budu fandit Olomouci! Taky když jsem do Olomouce přišel, první zápas proti Bohemce jsem dal hattrick(první zápas sezóny 84/85-výhra Sigmy 6:1). Vůbec Bohemce jsem dal asi nejvíc gólů ze všech. Mám na zápasy s Bohemkou dobré vzpomínky. Jednou jsme hráli ve Vršovicích a já nehrál. Tam přišel Svoboda a ptal se mě, proč nehraju. Tak jsem mu vzteklej řekl, že tam půjdu až když to bude hořet. Ono to tak dopadlo. O poločase jsme prohrávali 2:0 a Brückner mi dal pokyn ať se svlíknu. Na 2:1 jsem nahrál, a deset minut před koncem jsem dal dloubáčkem góla. Po zápase jsem pak říkal: No vidíte. Já tam chodím jenom když to bude hořet. (směje se) Sigmě se letos daří v Evropské lize. Aberdeen dostal docela naloženo, jak vidíš šance s Evertonem? Šance je vždycky. S Bohemkou jsme jeli na Dundee, doma jsme je porazili 1:0, u nich jsme se nedostali za půlku, neměli jsme den. Měli deset gólovek, skončilo to 0:0 a postoupili jsme. Jde o to, aby ti kluci jenom nebránili, ale hráli. Když si vzpomenu na domácí zápas s těma rybářema (Fram Reykjavík - pozn. autora), měl jsem Sigmu vsazenou a ona mi to zkazila. Najednou jedou na ten Aberdeen, dají jim bůra a já říkám, to není možné. S Islanďanama se doma trápí a pak s přehledem vyřadí Aberdeen... to nejsou tak špatní fotbalisti. Myslím, že výkonnost jde nahoru. Bude záležet také na výsledku, který si přivezou z Liverpoolu. Záleží také na hře soupeře, Aberdeen chtěl hrát fotbal, Fram jenom bránil... Pokud bude Sigma chtít hrát poháry, je jasné, že sem nepřijede tým, který to tady rozbalí. Slabší bude vždycky bránit. Kluci si s tím musí poradit. A to uměl právě Brückner. Dneska se vidí málo narážeček, nebo se tam musíš dostat, vybojovat standartku a proměnit ji. Každý jim tu obranu neotevře. Mančaft si s tím musí umět poradit. Zmínil jsi, že se ti dařilo proti Bohemce, byl nějaký neoblíbený tým? Třeba pověstný Prešov...Velká škoda, že se zrušil Československý fotbal, konfrontace obou zemí chybí. Co tvoje rodina? Mám kluka, který hrál tenis. Mám ještě dvě holky, ale ty fotbal hrát asi nebudou. (směje se) Co dělá Mirek Příložný dnes? Bydlím na Kladně, mám betonářskou firmu. Fotbal ale hraju pořád za staré gardy, s nároďákem nebo se Slavií. Když se nedaří, vzpomíná se na kanonýry... na tebe, na „Nikiho“, Reitera, Sedláčka, Druláka. Chtěl bys něco vzkázat fanouškům? Fanouškům bych chtěl vzkázat, ať mančaft hlavně nezatracují v těch horších obdobích. Hlavně ať chodí. Obecenstvo bývá dalším hráčem, vydržte, fanděte. Kluby, v nichž Miroslav Příložný(*1955)působil. Bílina Žatec (vojna) Most Jablonec 79-80: Slavia 80-81: Slavia 18- 2 82-83: Bohemians 24- 6 83-84: Bohemians 10- 1 84-85: Olomouc 25-18 85-86: Olomouc 30-13 86-87: Olomouc 29-12 Steyer (Rakousko) Limasol (Kypr) Celkem za Sigmu 84-43 Celkem v lize 260-75 Miroslav Příložný v pohárech 82-83: UEFA Bohemians 9- 5 83-84: PMEZ Bohemians 2- 0 86-87: UEFA Olomouc 2- 0






OLTV.cz
TravelSlevy.cz
Rádio Haná