Oficiální E-shop Oficiální E-shop

Aktuality

Kubíček v tichosti slavil dvacítku

03.01.2005 / A tým

Malé výročí oslavil zcela v tichosti sportovní ředitel fotbalové Sigmy Olomouc Jiří Kubíček. Už je tomu dvacet let, co 18. prosince poprvé vstoupil do jedné z kanceláří Androva stadiónu (i když v roce 1984 se fotbalový stánek ukrýval pod jiným, více budovatelským názvem Stadión Míru), aby zde začal pracovat jako fotbalový funkcionář. Přes různé peripetie zůstal klubu věrný a cítí se být olomouckým patriotem. Kromě dlouholeté práce v klubu je nejdéle působícím členem výkonného výboru ČMFS, ve kterém pracuje již jedenáctým rokem. Pro některé osobnost, pro jiné trn v oku. Přezdívek má nepočítaně, z poslední doby třeba „moravský Fouché“. V souvislosti s úplatkářskou aférou jako první a snad i jediný ze zástupců prvoligových týmů okamžitě vystoupil a veřejně prohlásil, že Sigma v ničem nejede. Patří mezi nejvýznamnější hráče v současném boji o budoucnost domácího fotbalu, díky čemuž se v poslední době dostal pod těžkou palbu nejrůznějších periodik. Po posledním podzimním utkání jste mluvil o svém šestistém ligovém zápase jako funkcionář. To si je počítáte? Na to stačí jednoduchá matematika. Co pamatuji, liga se hraje se šestnácti kluby. To je třicet střetnutí za rok, já dělám funkcionáře na Sigmě přesně dvacet let, takže proto šest set zápasů. Kdekdo si připomíná stovky, jenže já už jich mám tolik, že nechám oslavu až na ten tisící, jestli přijde... Dvě dekády, to je pořádná porce, navíc v jediném klubu... Já jsem se o to zajímal při našich klubových cestách po Evropě i jinak. Samozřejmě, objeví se sem tam někdo, kdo je dlouho v jednom klubu a prochází tam od postu trenéra do různých funkcionářských funkcí. Ovšem aby byl někdo v jedné funkci manažera nebo sportovního ředitele ve stejném klubu nepřetržitě tak dlouho, s tím jsem se nesetkal. Netvrdím, že jsem sám, ale mnoho nás nebude. Což při nejrůznějších tlacích, co bývaly a jsou, je pro mě pocta. Šel byste do toho znovu? Moje žena by řekla ne. Také proto, že od roku 1994, když se klubu nedaří, diváci skandují: „Kubíček ven!“, občas si přidají mého kolegu nebo trenéra, ale většinou se to stočí na moji osobu. Vůbec poprvé s tím začali 1. září 1994 v Drnovicích, kde jsme prohráli 2:1 a rozhodčí tehdy neodpískal penaltový faul na Kerbra v poslední minutě. Tam byl poprvé transparent s tímto heslem, který potom vzali s sebou i na reprezentační kvalifikaci do Lichtenštejnska. Myslí si, že kdybych ta léta práce věnoval advokátní praxi, byl bych dnes „za vodou“, zatímco takhle začínám každý rok znovu. Jedna nevydařené sezóna může přinést ztrátu vybudovaných pozic. Jenže fotbal je droga a kdo ji zkusil, příště neodolá. Takže odpověď je ano. Nikdy jste neměl chuť to, jak se říká, „zabalit“? Ale měl, jednou, ještě na počátku, jsem byl už téměř rozhodnutý, že odejdu. Nakonec ale fotbal zvítězil. Vliv na to v té době měl rozhovor s přáteli, kteří pracují mimo fotbal a ti mé iluze o tom, že jinde bude lépe, zkrotili. Také jsem si uvědomil, že spolupráce s lidmi, na které je spolehnutí, je cennost. Za všechny musím jmenovat mého kolegu Jaromíra Gajdu, který je ve funkci předsedy od roku 1981,což je ještě větší rarita než mých dvacet. I když si to občas v názorech na některé věci „pěkně rozdáme“, je ve fotbale ojedinělá a těžko bych hledal podobně spolehlivého partnera v jakémkoli jiném oboru. Pokud bych mohl mávnout kouzelným proutkem a vrátit se na začátek, asi bych se ještě víc vzdělával a snažil se vyvarovat chyb, které jsem udělal a poučit se z nich. Prostě jako každý soudný člověk, který hodnotí svou práci. Jaká chyba je vaší noční můrou, které byste se už nikdy nechtěl dopustit? Největší chybou fotbalového manažera je, když zvolí špatného trenéra. Když má možnost ovlivnit jeho výběr a mine se, může být sebeúspěšnější manažer, ale když na hřišti není vidět výsledek, jde všechno ostatní vniveč. Když se splete při výběru trenéra, máte v háji celou sezónu. Druhá věc je splést se při výběru hráče, ale jsou záležitosti, které na první pohled ani nemůžete odhalit. Strategickou chybou byl třeba příchod bratrů Ekwueme. My jsme sem přivedli šestnáctiletého talentovaného hráče, kterému jsme dali přednost před vlastními, stejně starými odchovanci. Mezi nimi pochopitelně vzniklo zděšení, že opouštíme cestu výchovy vlastních hráčů. Takový postup si může dovolit třeba Sparta, ne my. O médiích Pojďme k aktuálnímu dění. Kdo čte od skončení fotbalového podzimu noviny, musel nabýt dojmu, že jste černou ovcí naší kopané... Všechno souvisí se vším. Fotbal je branže,ve které Nerudovo „Kdo chvíli stál, již stojí opodál“ platí doslova. Za dvacet let mě nezválcoval žádný průšvih či neúspěch, není za námi „tunel“ a od roku 1990 jsem byl v českém fotbale u všeho důležitého. Takže logicky hodně vím. A to je nebezpečné zejména pro ty, jejichž metodou řízení je zamlčování a zatajování. Navíc si dovolím psát takovým persónám jako je Jarda Vacek nebo Vlasta Košťál otevřené dopisy, které se jim a jim názorově blízkým určitě nelíbí. Když pak mají na své straně média, jde o očekávané reakce. Často za tím očerňováním a skandalizováním cítím snahu vykolejit mě a tím odstranit z cesty. Fotbalu v současné době chybí fórum, kde by se veřejně střetly názory. Rétorika přes bulvár je odsouzena k zániku a předem poražen je ten, komu nefandí redaktor. Za poslední měsíc jsem udělal snad osm větších rozhovorů a když jsem si poté dané noviny koupil, nevěděl jsem, jestli jsem rozhovor dělal s hlupákem, nebo někdo chce udělat hlupáka ze mě. Třeba s panem Bílkem ze Sportu jsem mluvil více než půlhodiny na téma dění v ČMFS. V novinách nakonec vyšly dva odstavečky, které vytrženy z kontextu byly strašné a jasně namířeny proti mě. Jednoznačně účelová věc, navíc vedle toho velký rozhovor s člověkem, který se do mě naváží. Jak jste zareagoval? Reagovat na článek ex-post nemá smysl, protože to už stejně nikoho nezajímá. Není nic staršího, než včerejší noviny, natolik jsem poučen. Druhou věcí je, že pokud si vytáhnete Cibulkovy seznamy, znáte jména a data narození některých lidí, co o mě píšou nebo rozsévají nejrůznější myšlenky, tak si uvědomíte, proč tito lidé mají velmi blízko k metodám, které tu byly dřív a nazývaly se estébácké. Pokud mám protihráče, který měl dvě přezdívky, tedy vyšší forma spolupráce, proti tomu se těžce bojuje. Jestliže tento člověk dokáže zatelefonovat, že zlikviduje klub, pokud klub nezlikviduje mě, to jsou rány do vazu, na které můžete těžko reagovat. Když se tato masa slije a dá se všemu nacionalistický podtext, jako že dvoukomorový systém škodí a Morava proti Čechám, že za vším stojí Kubíček a Moravané za ním jdou jak ovce za pastýřem, Košťál o mě prohlásí, že si hraji na mesiáše, tak je to síla. Když ti pohůnci, co pro ně pracují, aby se potom až oni budou v čele, z toho měli dobře, mají psát, tak samozřejmě musí o mě vycházet obludné věci. Vytahují se věci, které už před devíti lety sloužily jen k pošpinění, už tehdy neměly žádné opodstatnění a na druhý den nikoho nezajímaly. Nikde přitom není uvedeno konkrétní jméno a vše stojí na bázi, že někdo někde něco slyšel a tomu to ještě řekl někdo, co to někde slyšel. Na to nemá cenu reagovat, protože daný redaktor se chytí drápkem a napíše další zaplacený článek, do kterého přilije ještě víc benzínu, aby vzniklo víc černého kouře. Nevidíte zpětně chybu v tom, že jste nezareagoval ani na obvinění Karla Jarolíma po posledním podzimním utkání na Sigmě? Já jsem byl ještě večer po utkání přesvědčen, že na něho ráno pošlu návrh na disciplinární komisi. Jestliže Petr Uličný dostal za urážku diváka osmdesátitisícovou pokutu a Jarolím mě na tiskové konferenci obviní, že já jsem způsobil korupci rozhodčího, tak se mi vzbouřil adrenalin. Na druhý den mě jsem se ale zklidnil na zahradě a odpoledne jsem se rozhodl, že to nechám být. Věřím, že až mě Karel za měsíc potká, omluví se mi, protože už dnes určitě ví, že ulítnul. Atmosféra tady tehdy byla dusná, šlo o těžké utkání a jsem sám zvědav, jak dotyčný rozhodčí dopadne, protože ten zdánlivě penaltový okamžik rozhodně nebyl jednoznačný. O odstoupení Jak se díváte na výzvu, aby výkonný výbor ČMFS, jehož jste členem, odstoupil? Podívejte se, jeden nejmenovaný deník pořádal anketu o nejlepšího hráče ligy. A protože se málem stalo, že by vyhrál jiný hráč, než ten co „měl“, byl vyvinut enormní tlak, aby onomu potenciálnímu výherci byla změněna známka z utkání. Anketa byla hrubě ovlivněna a já se ptám, jak někdo takový se může být v prsa, že se dere o čest a fair play. Z jejich strany nemohu brát žádnou výzvu vážně. Navíc jsem mezi prvními deseti podepsanými pod výzvou našel šest jmen lidí, kteří buď prodali zápas, nebo si na svůj zápas vsadili, případně se snažili ovlivnit soupeře, nebo svou prací nejsou schopni dosáhnout žádných met a jen pořád stále všechno kritizují. Nebo kecálkové, kteří kromě toho, že byli dobrým fotbalistou, ničeho jiného nejsou schopni dosáhnout. Je mezi nimi jeden, jehož jediná napsaná strana s dvaceti čtyřmi pravopisnými chybami kolovala po svazu jako příklad inteligence některých delegátů. Nezlobte se, od takových lidí se výkonný výbor nemůže nechat odvolat. Takže výkonný výbor neodstoupí? Ale ano, my se sami odvoláme 14. dubna, v předvečer valné hromady svazu, a možná se tam už žádný z nás zpět nevrátí. Ale když si uvědomím, že někteří z těch deseti se přihlásili k tomu, že by chtěli být členy a dokonce místopředsedy výkonného výboru, tak mi běhá mráz po zádech. Stačí si vzpomenout na jejich akce ve fotbale z poslední doby, o kterých vím zcela jistě, protože dvakrát se týkaly i nás. O svazu Považujete za dobré, že se termín valné hromady posunul na polovinu dubna? Já si myslím, že jde o lepší termín, než byl ten původní červnový. Valná hromada bude bouřlivá a udělat ji týden před tím, než všichni odjedou na dovolenou, by nebylo dobré. Od dubna bude mít nový výkonný výbor čas na přípravu změn komisí po dohrání soutěží a také bude mít čas se dát dohromady, ujasnit si postup dalšího řízení. Jak velké zemětřesení valná hromada přinese? Zemětřesení přinesla vždycky, ve výkonném výboru minimálně na čtyřech až šesti postech. Počítám s tím, že díky aféře to tentokrát bude ještě více míst, minimálně nadpoloviční. Jakou změnu to přinese? Český fotbal potřebuje hlavně jedinou změnu. Aby v čele svazu stál pracovitý, týmový hráč, který neschovává věci pod koberec, ale dá je k projednání výkonnému výboru, a který je transparentní vůči veřejnosti. Druhou věcí je nutnost vzniku televizního pořadu, kde by mohli odborníci a další lidé diskutovat o problémech, o ligových zápasech. Mít možnost veřejnost seznámit s tím, jak fotbal funguje, pořad, kde by se mohly prezentovat nové tváře. Když někdo bude dobrý a přesvědčivý, může růst a přinést do našeho fotbalu potřebnou kvalitu. Fotbal se musí obrodit odspoda a najít nové tváře. Dají se vymést úplatky z fotbalu? Dají. Je sice pravda, že každý pátý občan tohoto státu buď úplatek dal nebo přijal a je logické, že fotbaloví funkcionáři ani rozhodčí z této statistiky nejspíš nevybočují. Já neumím odhadnout, kolik procent v celé vertikále soutěží je tím zasaženo. Fotbal má tři skupiny funkcionářů. Jedni ho využívají jako možnost zviditelnění se, výtah k moci, k dosažení svých osobních ambicí. Dávají peníze proto, aby si pojistili výsledek. Druhá využívá vliv, nepřímé peníze a protislužby, aby eliminovala tlak těch prvních, aby nebyli poškozeni. A pak je třetí, která to nedělá. Teď je na odpovědných komisích, aby tomu zamezili. Je třeba pochopit, že například v komisi rozhodčích nemohou sedět jen samotní bývalí rozhodčí, protože ti dál přenášejí staré vazby. Je potřeba, aby tam byli také bývalí hráči a funkcionáři, kteří to mohou pomoci vyčistit. Zkazíš jedno utkání, dobrá, může se stát. Druhé? Máš smůlu. Druhou stranou jsou kluby. Kolikrát už bylo řečeno na nejrůznějších setkáních, ať už se sudím neplatí. Vyvolalo to úsměv a příští kolo ti, co dávali předtím, dávali vesele dál. Tohle musí skončit. O předsedovi Dokážete si představit, že byste kandidoval na některou z vysokých funkcí? Dokážu si představit, že bych v rámci svazu vůbec nepracoval, měl alespoň více času na Sigmu a nemusel v kanceláři vysedávat po nocích. Dokážu si ale také představit, že budu kandidovat, pokud budu cítit, že to má smysl. Na rozhodnutí je čas. Pracuji v klubu, který hrál dvakrát o Ligu mistrů, přesto jsme nikdy nešli přes mrtvoly a nikdy nepůjdeme. Kdykoli jsme něco udělali jinak, třeba koupili drahého hráče nebo dali hráčům větší peníze, nikdy to nedopadlo. Je třeba jít normální cestou, pak máte dlouhodobě slušné výsledky. Takže žádné myšlenky na vysoký post? Mně už řeklo několik lidí, že je jasný můj střet s Košťálem. Když mě přes média rozeberou a porazí, tak skončím, když to ustojím a vyhraji, budu kandidovat na předsedu. Mám prý jen tyto dvě možnosti. Ale já říkám kdepak, je třetí možnost. Předsedou svazu bych nikdy nechtěl být. Já vím, jaké je pracovat v Praze a s lidmi, kteří dnes stojí na protější straně. Jak je to nebezpečné a těžké. Mě šlo dvakrát v životě ve fotbale o „kejhák“. V roce 1991 mě chtěla kvůli televizním právům jedna společnost zlikvidovat, poslala na mě bodyguardy. V roce 1994, když Sparta prodala svoje práva, měl jsem výpis z obchodního rejstříku jedné nejmenované firmy, kde jsem objevil, co se vlastně dělo. Tak mi bylo řečeno, že když to neodevzdám, „dodejchám“. Dvakrát mi šlo o holý život kvůli fotbalu a mé ambice nejsou takové, abych se dral někam, kde si myslím, že na to nemám. Jaký má tedy být předseda svazu? Musí být nezávislý, nesmí být spojen z žádným klubem. Musí minimálně jeden další jazyk perfektně ovládat, nejlépe angličtinu, a musí být schopen žít v Praze od pondělí do soboty, tedy šest pracovních dnů. Máte svůj typ na předsedu? Mám dva, z nichž první je jasná jednička, druhý je spíš ústupová alternativa. Jména teď ale po mě nechtějte, to nejde. O Sigmě Pojďme ještě na chvíli k Sigmě. Je něco nového? V pátek jsme byli jednat na Slovensku, protože chceme Uličnému přivést levého obránce. Snad se nám blíží naplnění našeho slibu, ale nechci to zakřiknout. Dnes budeme faxovat návrh smlouvy, jde nám o dvaadvacetiletého slovenského reprezentanta Mariana Hada z Ružomberka. Ozývají se hlasy, že bychom ještě měli udělat nějakého tvořivého záložníka, ale já si myslím, že bychom nejdřív měli vyzkoušet vlastní zdroje, k čemuž bohužel na podzim nedošlo, a potom se v létě uvidí. Další nákup tedy neplánujete? Tady se opíráme o naši dobře známou filosofii. Pokud některého hráče dobře prodáme, v úvahu připadá jeden ze tří starších zkušených borců, klidně ještě někoho dalšího přivedeme. Nebojíte se, že vám hráči znovu budou místo zimní přípravy cestovat po zkouškách? Nepřipadá v úvahu. Žádný hráč v zimní přípravě neodejde do jiného klubu na zkoušku. Nikdo nebude nikde cestovat. Jedinou výjimkou je reprezentace, kdy Slováci hrají kousek od našeho místa soustředění s Rumunskem, takže tam by také neměl být větší problém. Jen Roman Hubník bude s jednadvacítkou v Turecku, s tím nic nenaděláme. Vrací se někdo z hostování? S výjimkou Michala Hubníka všichni, co byli v lize, zůstanou ve stávajících klubech. Za ty, kteří naopak odejdou na hostování, přijdou naši hráči z juniorky. Máte nějaké zvláštní přání pod stromeček? Osobně pohodu. Nenechat se vytočit, vyprovokovat. A strašně bych chtěl, aby mužstvo, které bude prodělávat zimní přípravu a odehraje jaro, bylo silné i v červenci. Abychom šli nahoru a ne opačným směrem. Musí se obrodit Petr Uličný, který je po operaci kolena. Budeme dělat maximum, aby se dostal zpět do pohody a mohl týmu předávat svou sílu. Aby ve fotbale byla pohoda, musí být úspěch. Hodně napoví úvodní zápasy, kdy hrajeme na Slavii a s Libercem doma. A hlavně musíme zase hrát pro diváky, těm z podzimu mnohé dlužíme.



A tým - další aktuality:

Víkendový program týmů SK SigmaVíkendový program týmů SK Sigma
| 02.12.2016
Brankáři SK Sigma uzavřeli podzim besídkouBrankáři SK Sigma uzavřeli podzim besídkou
| 30.11.2016
Začal předprodej permanentek na jaroZačal předprodej permanentek na jaro
| 29.11.2016
Tým SK Sigma i po konci sezony trénujeTým SK Sigma i po konci sezony trénuje
| 29.11.2016
Vyjádření SK Sigma Olomouc, a.s.  k článku zveřejněného deníkem DNES a iDnesVyjádření SK Sigma Olomouc, a.s. k článku zveřejněného deníkem DNES a iDnes
| 28.11.2016
Exolomoučtí hráči v zahraničíExolomoučtí hráči v zahraničí
| 28.11.2016
Nejslavnější výhra v historii SK Sigma slaví čtvrtstoletíNejslavnější výhra v historii SK Sigma slaví čtvrtstoletí
| 27.11.2016
Buchta: Připravíme se na jaro a budeme ještě lepšíBuchta: Připravíme se na jaro a budeme ještě lepší
| 25.11.2016
Víkendový program týmů SK SigmaVíkendový program týmů SK Sigma
| 25.11.2016
Jílek: Samozřejmě každá prohra mrzíJílek: Samozřejmě každá prohra mrzí
| 24.11.2016



OLTV.cz
TravelSlevy.cz
Rádio Haná