Oficiální E-shop Oficiální E-shop

Aktuality

Pivarník: Chci hrát ofenzivní fotbal

29.05.2012 / A tým

Trenér Roman Pivarník bydlí v Olomouci dvacet let. Od té doby, co do SK Sigma Olomouc jako hráč přestoupil z pražské Dukly. Jedenáct let poté, co začal kariéru trenéra, se dočkal poprvé štace v SK Sigma, je trenérem prvoligového áčka Modré laviny. „Sigmu jsem chtěl trénovat,“ říká Pivarník. Jak moc vás potěšilo to, že jste se stal trenérem SK Sigma Olomouc? Určitě mě to potěšilo. Hodně mě to potěšilo. Protože jsem tady před dvaceti lety začal hrát, pak jsem tady zůstal, žiju tady. V Česku jsem hrál ve dvou klubech, v Dukle Praha a Sigmě Olomouc. Velmi jsem si oblíbil jak Sigmu, tak i město Olomouc. Jsem rád, že tady můžu mít trenérskou štaci. Už jste do médií řekl, že jste chtěl Sigmu vždycky trénovat. Samozřejmě. Jako trenér jsem začínal v roce 2001, už jsem měl nejvyšší trenérskou licenci. Chystal jsem se na trenérskou dráhu. Již jako hráč v Sigmě jsem ale přišel za vedením a chtěl jsem trénovat přípravy. Takže už od roku 1992 jsem jako aktivní hráč trénoval přípravky. Přípravky neměly mistrovské zápasy, byl to jen tréninkový proces a turnaje, samozřejmě jsem musel v sobotu nebo v neděli hrát své mistrovské zápasy. Už tehdy jsem se tomu věnoval a chystal se na trenérskou dráhu. A chtěl jsem samozřejmě v Sigmě trénovat. Facebook SK Sigma Olomouc Takže se vlastně do Sigmy jako trenér vracíte, když už jste tady před dvaceti lety trénoval? No, přesně tak (směje se). V Sigmě, ale potom i v Rapidu, jsem trénoval ty nejmenší. A po skončení aktivní činnosti jsem ještě potom chvilku pomáhal Gustovi Chromému u devatenáctky. Ale to bylo dobrovolně, nebyl jsem zaměstnanec Sigmy. Takže se dá říct, že už jsem v Sigmě jako trenér pracoval. Pak jsem dostal nabídku z HFK do mužského fotbalu, který tehdy byl ve druhé lize. Měl jste už dříve možnost jít trénovat prvoligové áčko Sigmy? Samozřejmě ta nabídka přišla. Ale byl jsem pod smlouvou v Prešově. Měl jsem zájem vrátit se do Olomouce, eminentní, tehdy se mnou ani nebyla rodina, byl jsem tam sám. Ale jednoduše majitel klubu se o tom ani nechtěl bavit. Došlo k jednomu jednání, závěr byl, že jsem pod smlouvou, měli jsme ambice postoupit a další sezonu hrát nejvyšší soutěž. Takže jsem tam zůstal. Já osobně bych samozřejmě šel do Olomouce, ale Sigma není klub, který by vykupoval trenéry. Takže to byla jiná situace, než kdybych byl volný. Většinu olomouckých trenérů inspiroval Karel Brückner. Je to i váš případ? Je také pro vás největší česká trenérská legenda inspirací? Určitě ano. Inspiroval mě. Měl jsem samozřejmě tu výhodu, že jsem prošel přes vícero trenérů, jak v Československu, tak i v zahraničí. Ale jsem rád, že jsem zažil Brücknera, bylo to o něčem jiném. Jsou věci, o kterých jsem si myslel, že se mají dělat a dají dělat. A on to ukázal v praxi, že to jde, že to není jen o tom, že se kreslí na tabuli a mluví se o tom, jak se má hrát. Byl první z trenérů, a relativně i poslední, který mě trénoval, u kterého bylo všechno nacvičené na hřišti. Všechno, co jsme chtěli hrát, se detailně nacvičovalo a stále posouvalo dál. Takže v těchto věcech mě určitě inspiroval. SK Sigma Olomouc v síti Google + Ono by to takovým způsobem mělo fungovat, aby ve hře byly, jak se říká, ty automatismy. Jistěže. Nyní to k tomu spěje, ale v době, kdy jsme hrávali, tak to bylo spíš tak, že hráči hráli to, co uměli, improvizovali. Trenér něco nakreslil na tabuli, co hrajeme, a hrálo se. Fotbal byl trošku jiný. A o to to bylo v podání Karla Brücknera zajímavější a novější. Teď už je to někam posunuté, nácviků je o hodně více. Ale tehdy to tak nebylo, že by se někdy v klubech něco nacvičovalo. Tady přišlo to nové, hrál se už tehdy vysoký presink, hodně se nacvičovaly standardky, hodně se nacvičovala rozehrávka. Tyto věci byly zautomatizované, Karel Brückner se snažil, aby základní jedenáctka dvanáctka byla pohromadě. A samozřejmě to na mužstvu bylo vidět, vědělo, co má hrát a co chce hrát. Co chce hrát se svým mužstvem trenér Pivarník? Vás moc diváci na Hané neznají, neměli v posledních letech moc možností vidět na vlastní oči tým, který trénujete. Jaký vyznáváte herní styl? Jistěže jsem se všude snažil hrát ofenzivní fotbal, hlavně s rychlou přechodovou fázi, na dva na tři doteky, dávat rychle balon od nohy. A pokud to jde, tak hrát po zemi. Samozřejmě pokud to jde, protože ne vždy to jde. Ale inklinuju k tomu. Potenciál hráčů na takový fotbal v klubu je. Člověk se samozřejmě musí trošičku přizpůsobovat hráčům, které má. Protože fotbal jako trenéři si může vysnít jakýkoliv, ale pokud na něj nebudou hráči, tak to nejde. Ale chci hrát ofenzivní fotbal, pokračovat v tom, co Sigma hraje, využít ten potenciál, jaký v klubu je. Jak často jste chodil na zápasy Sigmy? Jak moc jste její hru sledoval? Bydlím v Olomouci, takže jsem byl na zápasech Sigmy logicky velmi často. Když jsem byl v Prešově, tak samozřejmě méně často, než třeba poslední sezonu, kdy jsem trénoval v Jihlavě což je docela blízko. Ale každý volný čas, když hrála Sigma doma, tak jsem na stadionu byl. A jezdil jsem i na některé zápasy ven, na Slovácko nebo do Ostravy. Pokud utkání Sigmy nekolidovala se zápasy týmů, které jsem trénoval, tak jsem tady byl. Můžu říct, že hráče dlouhodobě znám ze zápasů. Druhá věc je samozřejmě seznámit se s nimi osobně, poznat je vevnitř, jací jsou, poznat je i v tréninkovém procesu. Je to takové hodnocení shora, z tribuny, důkladněji hráče poznáte v tréninkovém procesu. A i shora bylo v minulé sezoně znát to, že skutečně psychika dělá velké procento výkonu. Na podzim byl tým rozhozen aférou, neustálým odečítáním a přičítáním. Přes zimu se uklidnil, trenér Uličný ho doladil a hrál potom konečně tak, jak bylo v jeho schopnostech, už fungoval. To je jasné. To jsem nevymyslel já, to vymysleli už dávno přede mnou, fotbal samozřejmě je o hlavě. Rozdíl mezi hráči v soutěži není až tak velký, samozřejmě jsou lepší a horší kluby, lepší a horší hráči. Ale mnoho potom dělá pohoda a psychika v kolektivu. Jak se mužstvo chytí, jak mu vyjdou zápasy, potom šlape. Pokud zápas nevyjdou, tak záleží na tom, jak silný ten kolektiv je, jak to dokáže zlomit na tu dobrou stranu, na vítěznou šňůru. A pak v tom pokračovat. Snažím se takové klima vytvářet všude. I naposledy v Jihlavě byl alfou a omegou dobrý kolektiv, což se podařilo. Pak to ovoce samozřejmě přineslo. Když jste chodil na zápasy Sigmy, tak to bylo na hlavní tribunu. Mnoho hráčů i trenérů říká, že na Hané jsou hodně nároční diváci a zvlášť na té hlavní umí mít celkem „přísní“. Jste i na toto připravený? Třeba Zdeněk Psotka, ten říkával, že olomoucký divák nemá trpělivost na přípravnou kombinaci, to pak nadává. Divák je náročný, je dobré, že jsem si na té tribuně poseděl. Člověk samozřejmě slyší ty názory na hráče, na trenéry, slyší všechny ty komentáře. Což k tomu fotbalu asi patří, diváci dokážou být takto „nároční“. V Česku i na Slovensku jsem prošel těžkými štacemi. Musím říct, že někde je to ještě horší. Třeba na východě v Prešově, to by se někteří divili, je to zase něco jiné. Jsem na tohle dávno připravený a odolný. A jako hráč jsem měl samozřejmě olomoucké publikum velmi rád. Přišel jsem z Dukly, kde nechodilo moc diváků a tady tehdy býval stadion plný. Hráli jsme poháry, to se nedal pomalu sehnat lístek na zápas. Vnímal jsem to tehdy velmi pozitivně a doufám, že to bude pokračovat. Jak moc budou velké změny v kádru? Skončil Radim Kučera. Můžete už něco prozradit? Obrovská výhoda v Sigmě je, že to mužstvo je stabilizované. Je tady stabilizovaný kádr, který je delší dobu pohromadě, to je obrovská výhoda. Tlačí se do áčka další mladí, každý rok se produkuje obrovské kvantum hráčů, to je také obrovská výhoda. Tím, že skončil Kuča, by to jednoho až dva hráče hlavně do zadních řad chtělo přivést. Protože jak vidím, tak jsou tam málo zdvojené posty. Vpředu je přetlak až moc velký, do ofenzivy. V defenzivě, pokud by se něco zdravotně stalo, je velký problém. A můžete už něco prozradit? Myslím, že ještě ne. Je to na nějaké cestě, vyvíjí se to. Jsou nějaké varianty připravené, prověřuje se to. Jedna věc je co chceme, druhá, jestli jsme schopni na to dosáhnout. Nejen finančně, ale třeba také to jestli ten hráč sem skutečně chce. To jsou věci, které se nyní řeší. Je momentálně nějaký užší výběr hráčů, uvidíme, jak to všechno dopadne. Jistě byste byl rád, kdyby zůstal brankář Bob Zlámal. Určitě. Beru to tak, že tady je. Je to hráč, kterého jsem trénoval v Kroměříži. Jako mladý brankář tam začal chytat za áčko, chytal celou sezonu. Já jsem pak odcházel do Rapidu, on do Sparty Praha. A co realizační tým? Ten už máte hotový? Myslím, že už je jasný, ale ještě nevím, jestli o tom můžu mluvit. Jak s Martinem Kotůlkem tak Pepou Muchou jsem hrával, nechtěl jsem něco direktivně určovat, v první řadě se to nechalo na nich, podle toho, co cítí, co chtějí dělat, aby se rozhodli. A pak se ty funkce obsadily ke spokojenosti všech. Už jste pro některé z novin řekl, že byste si rád přivedl kondičního trenéra. Je to tak? Ano. Je to tak. Myslím, že by to mělo klapnout. Je to trenér, kterého jsem měl v Prešově i v Jihlavě. Není to jen věc kondiční stránky. Bude se starat o zraněné hráče, o ty, co jsou po zranění a pak mají nějaké kondiční resty. Bude toho mít víc, bude zastřešovat áčko, béčko, juniorku i devatenáctku. Je to potřebná věc, v cizině normální, která funguje. Je pro vás jako pro trenéra áčka lepší, že od nové sezony bude ještě navíc juniorka? Spolu s béčkem vytvoří skupinu, ve které bude víc hráčů, budete mít v případě nějakých personálních potíží větší možnosti. Doufám, že nebudeme mít nikdy tolik zraněných hráčů, v kádru počítám s dvaceti hráči a třemi brankáři. Ale je obrovské pozitivum, že ty hráče budeme mít na blízku, budeme sledovat jejich vývoj, poznávat je. Pak bude ten posun do áčka jednodušší. Juniorka už je jakoby mužský fotbal, ale je to stále ten přechod z mládeže. Pozitivní je, že hráči obou těchto týmů, juniorky a béčka, se budou chystat pro áčko společně, budou pod dohledem. Ještě je trošku brzy, od vedení zatím žádný výkonnostní cíl nemáte dán. Jaký je už nyní váš osobní? Napřed postoupit do základní skupiny Evropské ligy? (směje se) Tak to by bylo samozřejmě nejlepší, postoupit do Evropské ligy. Určitě se o to pokusíme, i když víme, že ve třetím předkole už nejsou slabí soupeři. Favorit tam bude jasně daný, což pro nás může být výhoda. Jsou to zápasy, které jsou nesmírně těžké. Ale fotbal je o tom, že i papírově slabší soupeř může překvapit, a o to se budeme také snažit. A co se týče ligy, tak cíle samozřejmě ještě nejsou dané, ale určitě budeme chtít hrát na vrcholu tabulky.



A tým - další aktuality:

Exolomoučtí hráči v zahraničíExolomoučtí hráči v zahraničí
| 05.12.2016
Víkendový program týmů SK SigmaVíkendový program týmů SK Sigma
| 02.12.2016
Brankáři SK Sigma uzavřeli podzim besídkouBrankáři SK Sigma uzavřeli podzim besídkou
| 30.11.2016
Začal předprodej permanentek na jaroZačal předprodej permanentek na jaro
| 29.11.2016
Tým SK Sigma i po konci sezony trénujeTým SK Sigma i po konci sezony trénuje
| 29.11.2016
Vyjádření SK Sigma Olomouc, a.s.  k článku zveřejněného deníkem DNES a iDnesVyjádření SK Sigma Olomouc, a.s. k článku zveřejněného deníkem DNES a iDnes
| 28.11.2016
Exolomoučtí hráči v zahraničíExolomoučtí hráči v zahraničí
| 28.11.2016
Nejslavnější výhra v historii SK Sigma slaví čtvrtstoletíNejslavnější výhra v historii SK Sigma slaví čtvrtstoletí
| 27.11.2016
Buchta: Připravíme se na jaro a budeme ještě lepšíBuchta: Připravíme se na jaro a budeme ještě lepší
| 25.11.2016
Víkendový program týmů SK SigmaVíkendový program týmů SK Sigma
| 25.11.2016



OLTV.cz
TravelSlevy.cz
Rádio Haná