Oficiální E-shop Oficiální E-shop

Aktuality

Kamil má dva tituly s hokejovým Vsetínem, Roman reprezentoval Českou republiku

Kamil má dva tituly s hokejovým Vsetínem, Roman reprezentoval Českou republiku

27.04.2016 / A tým

O hráče prvního týmu SK Sigma Olomouc pečuje přímo v tréninkovém procesu a při utkáních dvojice fyzioterapeutů. Duo Kamil Skopal – Roman Huťka může v péči o naše borce využít spoustu zkušeností. Kamil například působil v hokejovém Vsetíně v jeho úspěšné éře, Roman hrál sám aktivně fotbal, je trojnásobným českým reprezentantem.

Kamil Skopal

Jak jste se dostal k profesi fyzioterapeuta, dříve to bylo označováno pouze jako masér?
Před šestadvaceti lety jsem chtěl dělat něco u sportu, tak jsem si udělal masérský kurz. Tenkrát to nebylo jak dnes, kdy jsou kurzy v každém městě. Byl to kurz pořádaný atletickým svazem, kurz jsem absolvoval v Sokolově. Poté jsem se dostal k fotbalovému klubu VOKD Poruba, který tehdy hrál krajský přebor. Tam jsem začínal. Ale první sezonu to bylo ve volném čase, až po zaměstnání. Po roce mě oslovili z Ostroje Opava, tam jsem začal dělat maséra profesionálně, na plný úvazek, a začal tam ta moje sportovní kariéra.

Tu profesní dráhu máte celkem zajímavou, prozraďte, jak se pak vaše kariéra vyvíjela?
Pak už to šlo celkem rychle, Dva roky jsem byl v Opavě, která tenkrát hrála druhou ligu. Poté jsem šel za trenéry Žemlíkem a Cviertnou do Frýdku-Místku, který hrál rovněž druhou ligu. Tam jsem byl také dva roky. Potom přišla nabídka z hokejových Vítkovic od pana Černíka. Přešel jsem k hokeji, kde jsem byl řadu let. Postupně v mistrovském Vsetíně, pak v Opavě, zase ve Vítkovicích, v Třinci. Pak přišla nabídka z karvinského fotbalu, kde jsem byl tři sezony. No a před třemi lety jsem šel do Sigmy.

Hodně zajímavé to jistě bylo ve Vsetíně, to byl tehdy fenomén, top mančaft.
Tehdy to byl skutečně top mančaft. Všichni nejlepší hráči byli tehdy ve Vsetíně. Byl jsem u dvou titulů a jednoho druhého místa. Zažil jsem tu slávu, to nejlepší, co ve Vsetíně mohlo být. Jak se říká, Vsetín byl jenom jeden. Je na co vzpomínat, byli tam skvělí lidé, prostředí. Měl jsem tu čest pracovat tehdy s nejlepšími hráči.

Z té doby vám jistě zůstalo hodně kontaktů a dobrých vztahů s dnes již legendami českého hokeje.
Ano, zůstalo. Jsou to třeba Jirka Dopita, Pavel Patera, Martin Procházka nebo Roman Čechmánek a další. S těmi jsem pracoval, dodnes udržujeme přátelský vztah.

Je nějaký rozdíl v práci maséra v hokeji a ve fotbale?
U hokeje je to náročnější v tom, že se hraje i třikrát týdně. Je to v rychlém sledu, ve spěchu, hodně cestování k tomu. Ve fotbale je zápas jednou týdně, takže máte i čas se případně zraněným hráčům pečlivě věnovat, připravit ho na zápas.

A zranění, zdravotní potíže, jsou větší ve fotbale nebo v hokeji?
U fotbalu jsou to hlavně kotníky, kolena a svalová zranění, kdežto u hokeje spíš ramena, záda. Ale jinak je to asi tak stejné.

Hodně lidí má dojem, že ve srovnání s hokejem jsou fotbalisté baletky. Ale jistě i ve fotbale je spousta hráčů, co jdou přes zranění.
Jistěže. Tady v u nás v Sigmě bych jako příklad uvedl třeba Miloše Buchtu. Ten na podzim při posledním utkání doma dostal velkého koňara, ale během dvou dnů se dokázal připravit na zápas. Přitom to opravdu vypadlo tak, že bude mimo několik týdnů.

Jak se za dobu vaší praxe změnily pracovní podmínky? Jistě máte dnes lepší vybavení, než před čtvrtstoletím.
Je to hodně vpředu. Je spousta přístrojů, prostředků. Od tejpovacích pásek přes kineziotejpy až po elektro přístroje, kterých je skutečně mnoho. Dnes je skutečně jen otázka peněz, jaké vybavení si který klub může dovolit.

Roman Huťka

Jak jste se dostal k profesi fyzioterapeuta?
Od malička jsem sportoval. Samozřejmě jsem byl také občas zraněný. A pár tehdy budoucích kolegů jsem navštívil. Zaujalo mě to. Bylo to u sportu, byla možnost se ke sportu dostat, proto jsem zvolil tuto cestu.

Vy jste vystudoval v oboru, jak moc je obtížné stát se diplomovaným fyzioterapeutem?
Mám tři roky v Brně při lékařské fakultě. Pak jsem nastoupil ve Zlíně v nemocnici a dodělal si na Slovensku další dva roky. Co se týče studia, je to taková poloviční medicína. Ta je samozřejmě těžší.

Zmínil jste, že jste sportoval. Vy jste dokonce i reprezentoval Českou republiku.
Byl jsem na jednom turnaji, mám tři starty, bylo to v Itálii.

Což se také nepovede každému, hrát za národní mládežnický tým na turnaji v Itálii. Navíc jste tam měl několik zajímavých spoluhráčů.
To ano. Byli tam Martin Fenin, Jakub Mareš z Dukly, Michal Švec nebo olomoucký Kamil Vacek.

Kde jste hrával fotbal?
Začínal jsem klasicky na vesnici, v Halenkovicích. Tam jsem prošel veškeré posty, včetně brankáře. Pak jsem šel do Napajedel, tam už toho fotbalu bylo trošku víc, byl to větší záběr. Ale začal jsem u toho hrát i tenis. Takže to bylo půl na půl. Pak byla možnost jít do Olomouce za trenérem Fišarem. Ale nakonec jsem šel do Zlína, kde jsem zůstal pět roků. A nakonec zvítězila škola, protože jsem věděl, že to na nějaké velké hraní nebude, tak jsem šel studovat. No a také jsem měl zdravotní potíže, zlobilo mě koleno.

Když máte zkušenost jako hráč fotbalu, je pro vás lehčí teď odhadnout, co hráči chybí?
Myslím, že je to lepší, protože se do toho člověk vžije. Určitě je výhoda, když má fyzioterapeut k tomu danému sportu nějaký vztah.

Jak jste se dostal k práci fyzioterapeuta ve sportovním klubu? Když jste předtím pracoval v nemocnici.
Od mala se znám s Jirkou Procházkou, vyrůstali jsme spolu v Napajedlích. On pracoval u týmu SK Sigma, byl jsem s ním v kontaktu. Když tady končil, tak jsme si zavolali, ptal se mě, jestli bych neměl o tu práci zájem. Tak jsem přišel do Sigmy.

Je odlišné pracovat v ordinaci a v terénu? Ve fotbalovém klubu jste prakticky neustále na hřišti, v létě v zimě.
Je tam určitě rozdíl. V ordinaci vidíte ty lidi třeba dvakrát do týdne, většinu času je na nich, co pro sebe sami doma udělají. V klubu je to samozřejmě také o tom, co pro sebe udělají sami kluci, ale jsme s nimi každý den, takže ta práce je jiná. Zase v ambulanci máte více vybavení hned po ruce, než když se něco stane na hřišti.

Poznáte jako bývalý fotbalista při nějakém špatném zákroku, jestli půjde o něco vážného, nebo to bude v pořádku?
Záleží na tom, o jaké zranění jde. Pokud je to něco nakopnutého, tak tam to odhadnout lze, ale třeba svalové zranění, to nejde. Tam to většinou poznáte až na ultrazvuku. Nebo třeba pokud jde o zranění kolenních vazů, tak to také nelze hned říct, tam je také potřeba důkladné vyšetření magnetickou rezonancí.
Mnoho fanoušků říká, že fotbalisti simulují. Ale jistě takový kopanec špičkou kopačky na správné místo, ten může hodně bolet.
Samozřejmě každý má práh bolesti jinde, je to hodně individuální. Ale kopnutí jistě bolestivé je. Každý to snáší jinak, někdo to přejde, někdo se svíjí bolestí. Ovšem tak je to ve všech kontaktních sportech.


dsc0505.jpg
dsc-751hg.jpg
dsc-7045.jpg
hutkaroman.jpg
skopalkamil.jpg





A tým - další aktuality:

Program zimní přípravy týmu SK Sigma OlomoucProgram zimní přípravy týmu SK Sigma Olomouc
| 05.12.2016
Exolomoučtí hráči v zahraničíExolomoučtí hráči v zahraničí
| 05.12.2016
Víkendový program týmů SK SigmaVíkendový program týmů SK Sigma
| 02.12.2016
Brankáři SK Sigma uzavřeli podzim besídkouBrankáři SK Sigma uzavřeli podzim besídkou
| 30.11.2016
Začal předprodej permanentek na jaroZačal předprodej permanentek na jaro
| 29.11.2016
Tým SK Sigma i po konci sezony trénujeTým SK Sigma i po konci sezony trénuje
| 29.11.2016
Vyjádření SK Sigma Olomouc, a.s.  k článku zveřejněného deníkem DNES a iDnesVyjádření SK Sigma Olomouc, a.s. k článku zveřejněného deníkem DNES a iDnes
| 28.11.2016
Exolomoučtí hráči v zahraničíExolomoučtí hráči v zahraničí
| 28.11.2016
Nejslavnější výhra v historii SK Sigma slaví čtvrtstoletíNejslavnější výhra v historii SK Sigma slaví čtvrtstoletí
| 27.11.2016
Buchta: Připravíme se na jaro a budeme ještě lepšíBuchta: Připravíme se na jaro a budeme ještě lepší
| 25.11.2016



OLTV.cz
TravelSlevy.cz
Rádio Haná