SK Sigma Olomouc vs. FC Baník Ostrava Sleva -10% pro fanoušky

Sezóna 1919-1954

Těžké začátky...

Počátek předchůdců SK Sigma Olomouc se datuje na podzim 1919, kdy parta hejčínských kluků pod vedením nejstaršího, i když tehdy sotva šestnáctiletého Karla Tatíčka založila fotbalový klub FK Hejčín.

První zápas se odehrál na Envelopě proti Studentské jedenáctce. FK Hejčín podlehl vysoko 1:9. K utkání nastoupili: Eliáš, Vidlář, Tatíček, Dospiva, Šoustal, Horák, Cikryt, Španer, Herman a bratři Křížové.

Po sloučení s Hejčínskou jedenáctkou vznikl SK Hejčín. Nejlepší chlapci z obou týmů nastupovali za A mužstvo, ostatní byli členy rezervy. Dalšími soupeři byli mužstva Černovíra, Nových sadů, Štepánova, Bohuňovic, Loděnic, Hluboček, Šterneberku a dalších.

První hřiště zakoupil pro SK Hejčín Karel Tatíček, když zakoupil pozemek na vojenském cvičišti Na Šibeníku. Hřiště bylo ovšem nerovné a dokonce z kopce. Jako šatny se využívali blízké hospody, odkud se vycházelo na hřiště přímo v dresech.

První opravdové dresy si mužstvo mohlo dovolit až po daru, který klubu věnoval Alois Trefil. Dresy byly celé černé, jen límeček a manžety byly bílé.

Stáváme se registrovaným klubem

V květnu 1925 podal SK Hejčín přihlášku k registraci, ke které se musel nejdříve vyjádřit ČSFS a poté zemský úřad v Brně schválit stanovy. Zástupce klubu Karel Tatíček byl přizván do výboru Hanácké fotbalové župy, kde bylo v té době registrováné 24 klubů.

Do schválení registrace, ke které došlo v lednu 1926, mohlo mužstvo hrát pouze přátelské zápasy. Ve stejném roce došlo také k založení tří tříd. V I. třídě hrálo 7 klubů dvoukolově. Ve II. třídě rovněž 7, ale jednokolově. III. třída byla dobrovolná. SK Hejčín byl zařazen do nejnižší, tedy III. třídy, kde startovali také SK Slávia Olomouc, SK Uherský Brod, SK Chválkovice, SK Hulín a SK Tovačov. Historicky první mistrovské utkání s SK Uherský Brod skončilo kontumačně 3:0 pro SK Hejčín, protože soupeř měl zastavenou činnost. K druhému utkání se zase hráči SK Chválkovice nedostavili a tak z toho byla další kontumace a tím soutěž skončila, což jen potvrdilo dosavadní neurovnanost poměrů v Hanácké fotbalové župě.

V roce 1928 byl SK Hejčín zařazen do II. třídy, kde byli atraktivní soupeři: Uherské Hradiště, SK Slavoj Prostějov, SK Holešov a SK Litovel. Konečné třetí místo bylo pro klub úspěchem. I v dalších letech se klub držel v popředí duhé třídy.

Na valné hromadě v roce 1932 si dal SK Hejčín jasný cíl - postup do I. třídy. Klub se na konci soutěže sice umístil na druhém postupovém místě, ale fotbalová vrchnost dala přednost záchraně SK Olomouc v I. třídě před postupem SK Hejčín. V tomto roce nastala ještě jedna velice smutná událost. 18. září 1932 byl levý záložník SK Hejčín, třiadvacetiletý Andělín Mrázek, prudce zasažen zblízka míčem do hlavy až klesl k zemi. Zápas sice dohrál, ale po návratu domů musel do nemocnice. Tam mu bylo zjištěno těžké poranění oka a otřes mozku, k čemuž se přidal zánět mozkových blan. Do tří dnů tento mladý fotbalista zemřel.

Od této osudové události se valila na SK Hejčín jedna porážka za druhou a mužstvo skončilo na samém dně v tabulce II. třídy. Podobná situace byla i v rezervě a obou dorosteneckých družstvech. Jen díky reorganizaci soutěží nespadl hlavní tým do III. třídy.

Začínáme odměňovat hráče

V roce 1934 začala profesionalizace klubu a hráči začali získávat odměny. Ve stejném roce byl vyloučen zakladatel klubu Karel Tatíček. Po roce bylo ovšem původní rozhodnutí vráceno. Všechny tyto události opět ovlivnily výsledky prvního mužstva, které se zachránilo až v posledním zápase.

O rok později se na klub valily další pohromy. Opět tvrdý boj o záchranu a další tragédie. V červnu 1935 selhaly klubovému autobusu brzdy a ten sjel do příkopu. Osm hráčů bylo zraněno, z toho čtyři těžce. Vedoucí výpravy - předseda klubu Pospíšil měl výron krve do plic.

O několik let později, konkrétně v roce 1940, byl otevřen Andrův stadion, jenž byl tehdy považován za vynikající sportovní středisko. SK Hejčín byl v této době však stále bez hřiště. V sezoně 1940-1941 poprvé v historii SK Hejčín sestoupil z I. B třídy a příští sezonu hrál opět II. třídu.

Konečně vlastní hřiště

Během roku 1946 probíhala, již po několikáté, jednání o získání vlastního hřiště. A poprvé v historii se to podařilo. Byl zakoupen pozemek přibližně na míste dnešního stadionu v Řepčíně. Ihned se začalo s úpravou terénu a premiéra na novém plácku se konala 11. srpna 1946.

O další rok později došlo ke sloučení tělovýchovné a sportovní činnosti v Moravských železárnách s SK Hejčín. S tím byla spojena i volba nového názvu. Z SK Hejčín vznikl Hejčínský sportovní klub Báňské a Hutní Olomouc. I v tomto roce došlo k tragédii. Před zápasem v České Vsi šli hráči v průvodu na hřiště, když do nich vjel osobní automobil a zranil hráče Kalivodu a Šnobla. Zranění na obou zanechalo doživotní následky. V říjnu stejného roku bylo vyvoláno jednání o přestavbě sotva dobudovaného hřiště v Řepčíně na sportovní stadion. Zamýšlená výstavba měla mít za základ dosavadní hřiště, ale otočené o 90 stupňů, které bude posunuto o něco zpět, na všech stranách rozšířeno, s tribunou a šatnami a takovým vybavením, aby sloužilo nejen kopané, ale i dalším druhům sportu a to jak pro členy klubu, tak i pro zaměstnance podniku.

Po únoru 1948 došlo k další zásadní změně v československé tělovýchově a sportu. Všechny organizace a sportovní svazy se spojily v Československou obec sokolskou, a tak došlo opět k přejmenování klubu na Závodní sokoloská jednota Báňská a hutní Olomouc.

V roce 1949 vznikl Olomoucký kraj a nastaly další organizační změny. Závodní sokoloská jednota Báňská a hutní Olomouc se sloučila se Sokolem Řepčín, DTJ Řepčín, Cyklistickým oddílem Řepčín a Družstvem pro výstavbu sokolovny. K další změně došlo k 1.7.1949, kdy mateřský podnik byl vyňat z Báňské a hutní a přeřazen do sféry Ministerstva těžkého strojírenství, což mělo za následek i změnu názvu na Závodní sokolskájednota Moravské železárny Olomouc. Další podstatnou změnou bylo změnění hracího systému na jaro-podzim. Soutěže se tak dohrávaly v jednom roce. Ve stejném roce byla rovněž zahájena výstavba stadionu v Řepčíně, na němž nastupovalo mužstvo do nově vzniklého krajského mistrovství.

Po skončení jarní sezóny v roce 1951 ukončil činnost Sokol Obchodní dům Olomouc (bývalé SK ASO Olomouc) a řada vynikajících fotbalistů tak přešla do řad ZSJ MŽ Olomouc.

Rok 1953 zahájil klub pod novým názvem DSO Baník Moravské Železárny Olomouc. Tento rok přinesl úspěchy, ale i problémy. Především bylo potřeba dobudovat zázemí stadionu v Řepčíně ochabuje. A tak v tomto roce byl na stadionu vybudován pouze dřevěný plot kolem celého areálu.

S novým rokem příšla opět změna názvu. Mateřský podnik Moravské železárny byl zařazen pod ministerstvo strojírenství a tím se musel změnit i název tělovýchovné jednoty a to na DSO Spartak Moravské železárny Olomouc. Na stadionu v Řepčíně pokračovala výstavba rychlejším tempem než v roce minulém. Byla postavena železná konstrukce tribuny a dřevěný dům vedle již postavených šaten, který měl být pro schůzovní činnost a bufet. Všechny tyto objekty stojí na stadionu dodnes.




OLTV.cz
TravelSlevy.cz
Rádio Haná