10.12.2010 / B tým
Třetiligová juniorka SK Sigma Olomouc prošla před sezonou 2010/2011 omlazovací kúrou. Obvykle hodně mladý tým omladil ještě více. A zejména pro nedostatek zkušeností béčko ustoupilo z tradičních pozic v horních patrech MSFL. Především proto, že nedokázalo bodovat v zápasech, ve kterých rozhodně nebylo horší než soupeř. „Pracovali jsme pořád na tom, aby se kluci stále zvedali a psychicky nepropadli, když jsme zápasy smolně prohrávali. Z mužstva mám velice dobrý pocit,“ říká trenér SK Sigma Olomouc B Augustin Chromý. Juniorka přezimuje na čtrnáctém místě. Jak hodnotíte podzim? Spokojen s umístěním asi být nemůžete. S umístěním na 14. příčce určitě být spokojeni nemůžeme. I když jsou tam minimální bodové rozdíly, takže to není tak, že bychom měli být pasování do toho, že asi spadneme. To určitě nehrozí. Ve většině zápasů jsme hráli v hodně mladém složení, třeba na Slovácku byl věkový průměr týmu 19,6 roku, a to nám to ještě v uvozovkách kazil brankář Blaha. Pokud to hodnotíme z výchovného hlediska, hráli jsme převážně ve složení Šustr – Koutný, Murin, Kalas, Machalický – Tomeček nebo Přikryl, Šindelář, Martin Pospíšil, Chlebek, v útoku Nekuda a Tomáš Pospíšil. Pak se tam střídali Hála, Machalický, Soušek nebo Vavřík. To je hodně mladý tým. Ale z výchovného pohledu to bylo jenom plus. U hráčů jsem viděl neuvěřitelný posun. Ze začátku soutěže z toho možná byli sami vykulení, ale postupně si zvykali. Pracovali jsme pořád na tom, aby se stále zvedali a psychicky nepropadli, když jsme zápasy smolně prohrávali. Z mužstva mám velice dobrý pocit. Béčko je sice v tabulce dole, ale herně jste, snad mimo zápasu v Opavě, s žádným soupeřem nepropadli. Co chybělo k lepším výsledkům? Trochu štěstí nebo chybějící zkušenosti? Samozřejmě je tam od obého kousek. Příkladem jsou zápasy proti béčku Zlína. Ty byly podobné doma i venku. Nebyli jsme v nich horší, ba naopak. Začali jsme dobře, pak nedali penaltu a soupeř trestal. K fotbalu ale i tohle patří. A jsou to ty momenty, kdy kluci právě ty zkušenosti získávají. To bylo znát třeba v zápasech doma proti Frýdku nebo Vítkovicím. Tam se to dalo v závěru takticky dohrát při větších zkušenostech lépe. Ale na to kluci mají nárok, takové góly dostanou i velká mužstva. Není důležité to, jestli kluci udělají jednu nebo dvě chyby za zápas. Podstatné je soupeře přestřílet. Jako se to povedlo áčku proti Příbrami. Všichni věděli, že obrana složená z mladých hráčů to bude mít hodně těžké. Ale bylo jasné, že pokud budeme hrát ofenzivně, tak Příbram přehrajeme. Takže takhle jsem chtěl, aby kluci hráli. Nepitvat se v tom, jestli udělal chybu ten nebo ten, naopak pracovat na tom, aby se zlepšila ofenziva a dávali jsme góly. A hráli jsme útočný fotbal tak, abychom z něj měli dobrý pocit. Na tom budete v zimě nejvíce pracovat? Musíme pracovat na tom, abychom se vyvarovali hloupých chyb vzadu. A směrem dopředu je to to jasné. Být ještě drzejší, v koncovce si více věřit a proměňovat šance. Góly nám trochu chyběly. Třeba v případě Nekudy. Ten byl v přípravě áčka, pak na něj trošku dopadlo, že zůstal v béčku a těžko se s tím srovnával. Ale to je právě otázka toho, jestli kluci chtějí hrát velký fotbal. Pokud ano, tak tyto situace musí zvládat. Neustále bojovat o místo, čekat na příležitost. Když se vyskytne, chytit ji, když není třeba měsíc, tak se nedá nic dělat. Musí čekat, to je ligový fotbal. Na jaře by to mělo být lepší už jen proto, že tým bude zkušenější. Ano. Myslím, že bylo vidět, když za nás v utkáních nastoupil alespoň jeden starší hráč. Třeba Ordoš, Drobisz, Dreksa, Blaha nebo Hořava. Mladí kluci se uklidní a hrají úplně jiný fotbal. V konci podzimu se už do bývalé formy dostávali kluci, kteří se vrací po zranění. Jsou to Tomáš Pospíšil a Radim Nepožitek. Ještě to samozřejmě nebylo optimální, ale jejich herní kvalita rostla. Jak hodnotíte úroveň MSFL? Už v předchozí sezoně to byla kvalitní soutěž, teď do ní přibyli Opava a Vítkovice. Takže to je spíš něco jako druhá liga B. Řekl bych, že to tak je. Ale ono to k tomu i směřuje. Už se začíná diskutovat o ustavení vlastní soutěže pro juniorky. A kdyby béčka ze soutěží vypadla, tak by nastala otázka, kdo tam bude hrát. Protože divizní celky třeba nemají peníze na vyšší soutěž. Takže se mluví o tom, že možná nebude druhá liga celostátní, ale dvě soutěže pod první ligou – jedna česká jedna moravská. A k tomu soutěž juniorek. Je to také jeden z možných modelů. A má vůbec samostatná soutěž juniorek smysl? Jedině pokud by byly i v těchto kategoriích střídavé starty, tak jak je to nyní v mládežnických kategoriích. Pak by to nebylo špatné, že by mohli hrát někde za muže i za nás. Hledáme nějaký kompromis, náš klub se samostatnou soutěží juniorek dlouhodobě nesouhlasí. Mladí kluci jsou schopni se zkušenými hráči odehrát dobrý zápas, ale mužská kopaná se hraje trošku jinak, více hlavou, více takticky. Kdybychom hráli jen juniorskou soutěž, tak by nám tato konfrontace chyběla. Vy jako už tradičně svému týmu prodlužujete tréninkové období i po skončení sezony. Je tomu tak i nyní? Trénovali jsme do desátého prosince. Myslím si, že si na to už kluci zvykli. Samozřejmě jsou tam nějaké kondiční prvky, odrazová síla, i trochu běhání. Ale většinou jsou to doplňkové sporty, třeba hokej, halový fotbal nebo plavání. Tak, aby to kluky bavilo. Chci, aby měli profesionální přístup k fotbalu. A kdybychom netrénovali, tak si půjdou dát s kamarády na náměstí punč. Když už si ho mají dát, tak je lepší, když si předtím něco zahrají.