13.10.2009 / A tým
Česká fotbalová reprezentační dvacítka na světovém šampionátu v Egyptě neuspěla. Postoupila ze základní skupiny, ale pak vypadla s Maďarskem. A domů jela bez dobrého umístění, aniž by v základní hrací době prohrála jediný zápas. „Je to škoda, mohli jsme to dotáhnout daleko,“ říká Pavel Dreksa, stoper SK Sigma Olomouc. Ten se do nominace dostal na poslední chvíli. Do národního týmu ho dostaly dobré výkony v úvodu sezony. Máte za sebou světový šampionát v Egyptě. Jaké to tam bylo? Byli jsme v hotelu, který nebyl celkem špatný. Dalo se to. Byly tam jen dva týmy, jinak nikdo. Ale vzhledem k bezpečnosti jsme nemohli moc nikam chodit. Když jsme se třeba chtěli jít podívat k moři, tak jsme museli požádat trenéra a šel s námi nějaký voják se samopalem. Takže to bylo takové zajímavé, smáli jsme se tomu. Takže co se týče mimofotbalových zážitků to bylo asi zajímavé. Poznali jsme jinou stránku než normální turisté. Ale máme dobré zážitky. Jednou jsme byli nakupovat a lidé nás zastavovali. Egypťané žili fotbalem, každý na nás koukal, chtěli se s námi vyfotit. Trenér nám říkal, že tam fotbalem žijí, že je to jako Brazílie v Jižní Americe. Vy jste hrál jen jeden zápas, proti Kostarice. Byl jsem strašně rád, že jsem si mohl zahrát aspoň ten jeden zápas. Kostarika byl nepříjemný soupeři, takoví malí a rychlí hráči. Ale zápas jsme zvládli. Vedli jsme, pak jsme dostali dva rychlé góly. Naštěstí jsme to otočili. Chtěli jsme vyhrát, abychom se nemuseli stěhovat, což se povedlo. Nakonec český tým na šampionátu neuspěl, vypadl na pokutové kopy s Maďarskem. Určitě to po zápase bylo velké zklamání. Myslím, že jsme na ně měli, byli jsme lepší. Hráli jsme víc, měli jsme víc šancí. Bohužel došlo až na penalty a v těch jsme neměli štěstí. Sledoval jste šampionát dál? Maďaři a Kostarika jsou v semifinále. Byl jsem z toho překvapený. Tam nerozhoduje dlouhodobá kvalita, ale jenom jeden daný zápas. Pokud se na něj dobře vyspíte, dáte jeden gól a postupujete ani nevíte jak. Určitě je ten turnaj o štěstí. Kdybychom postoupili, tak jsme šli na Italy, kteří měli pět vykartovaných hráčů. Škoda, mohli jsme dojít daleko. Jak vy osobně hodnotíte mistrovství světa? Dostal jste se do nominace, ale nemrzí vás, že nebyl větší úspěch? Jel sem tam s tím, že mě znal jen hlavní trenér. Trenéři Kouba a Suchopárek mě neznali. Takže jsem věděl, že začnou Mazuch s Hoškem, protože už spolu něco odehráli. Trenér říkal, že určitě svoji šanci dostanu. Viděl jsem, jak funguje mistrovství světa, jak to tam chodí. Beru to pozitivně. Ale mohl jsem si zahrát čtvrtfinále, protože Mazy se vykartoval, takže bych nastoupil. A kdyby mi někdo řekl na začátku sezony, tak mu odpovím, co blbneš. Je celkem zajímavé, že trenéři Kouba a Suchopárek třeba nemají televizi. Tam šlo spíš o to, že mě neznají osobně. A rozhodli se pro Hoška, který už s Mazuchem hrál. Bral jsem to v pohodě. Po Kostarice za mnou trenér přišel a říkal, že jsem to odehrál dobře, že je se mnou spokojený. Byl jsem rád, že jsem dokázal, že jsem v týmu oprávněně. A je to pro vás dobrá zkušenost pak s výhledem do jedenadvacítky nebo áčka. (směje se) Jedenadvacítka je teď super rozjetá a je tam velká konkurence. To bych musel mít hodně štěstí a hrát hodně dobře, abych se tam mohl dostat. Vrátil jste se zpět domů, v Sigmě se toho moc nezměnilo. No, nálada není tak veselá. Je znát, že se nyní nedaří, je vidět, že je to složitější. Doufám, že se to v neděli zlomí, vyhrajeme a nastartujeme se k lepším výsledkům. Nevyšel vám plán, že přijedete z Egypta a Sigma bude mít krizi za sebou. (směje se) Bohužel nevyšel. Sledoval jsem to na internetu. Mrzelo mě, že se nepodařily ta dva zápasy doma a potom utkání v Plzni. Je to škoda, doufám, že se to zlomí.