Hrával jsem…Marek Hollý (*1973)

22.04.2009 / A tým

„Mohl jsem dát Sigmě ještě víc“ říká slovenský záložník, který v Olomouci působil v letech 1994-1998. Od roku 1994 patřil k oporám SK Sigma Olomouc. Byl v Sigmě v sezóně 1995/96, ve kterém zatím dosáhla největšího úspěchu a skončila druhá. Marek Hollý, urostlý záložník ze Slovenska. Při přípravném utkání naší juniorky s Martinem ve čtvrtek 22. ledna, ve kterém sám hrál a pomohl svému týmu k remíze 1:1, jsme se s Markem domluvili na rozhovor pro Fotbal INFO a prostřednictvím elektronické pošty mu položili několik otázek. Za jedenáct roků, co odešel ze Sigmy do Slovanu Bratislava, se vůbec nezměnil a je stále výborným společníkem. Marku, začneme otázkou, která je pokládána většinou na úvod. Když se řekne, hrával jsem za Sigmu. Co se Ti vybaví? Hlavně parta skvělých fotbalistů, druhé místo v lize, výborní fanoušci a pěkné město. Kdo tě přivedl k fotbalu? Na vesnici, kde jsem vyrůstal, hráli všichni fotbal. Někdo lépe a někdo hůře. A ti, které to bavilo, zůstali u fotbalu. Já až do dneška. Kudy vedla cesta do Sigmy? Přišel jsem tehdy z Rimavské Soboty, kde jsem byl na hostování z Martina. Hrála se tam tenkrát druhá Slovenská národní liga. Co parta v Sigmě? Na koho vzpomínáš nejraději? Jak už jsem se zmínil v první odpovědi. Na tohle vzpomínám nejraději. Sešla se tady parta vynikajících fotbalistů a nerad bych někoho vynechal. Stále jsem v kontaktu s Michalem Kovářem, Martinem Kotůlkem, Radkem Látalem, Mirkem Baránkem, Jirkou Barboříkem, Pepou Muchou, Jirkou Balcárkem a Pavlem Hapalem. Vzpomínám na všechny. Na Oldu Machalu, na zesnulého Jirku Vaďuru, Karla Radu, Milana Kerbra, Radka Onderku, Tomáše Ujfalušiho, Romana Hanuse, ale také na trenéry, funkcionáře a fanoušky. Já jsem byl se všemi kamarád. Je nějaký zápas, nebo něco ze Sigmy na co se nedá zapomenout? V tom pozitivním to jsou všechny zápasy, které jsem za Sigmu odehrál, ale hlavně ty v sezóně, ve které jsme skončili na druhém místě. V tom negativním to bylo zranění, které se mi stalo čtyři kola před koncem této sezóny, a já jsem nemohl svým spoluhráčům pomáhat na hřišti v boji o titul. A pak taky zápas s Hutnikem Krakov v poháru UEFA. To byla blamáž. Celkem jsem mohl dát Sigmě ještě víc, než jsem dal. Cítil jsem to tak. Ze Sigmy jsi nenápadně zmizel. Ani ne. Trenér Bokša mě tak moc nepotřeboval a Slovan Bratislava ano. Co tvoje angažmá v Rusku? Já byl vlastně první Čechoslovák, který šel hrát fotbal do Ruska. Prostřídal jsem tam pět klubů za čtyři roky. Nejdéle jsem zůstal v CSKA Moskva. Tam byla taky super parta. Třetí místo v lize, Liga mistrů, UEFA a také jiné podmínky než v Sigmě, nebo ve Slovanu. CSKA už byl klub vyšší kategorie. Pro mnohé z nás je nepředstavitelné stěhování. Co ti nejvíce zůstalo v paměti. V ruské lize byli tenkrát jen týmy z evropské části, ale i tak jsme letěli do Chabarovska devět hodin a ve stejný den jsme hráli. Nevěděl jsem, jestli je ráno, nebo večer. A to byl „jen“ šest hodin časový rozdíl. Máš titul se Slovanem Bratislava. Je to tvoje fotbalové nejvíc? Nebo řadíš něco výš? Nejvíc asi ne, protože jsem odehrál jen půl sezóny. Nejvýš si cením třetí místo v ruské lize. Je to přece jen nejlepší soutěž z těch, ve kterých jsem působil. Před několika dny se v Olomouci objevil tým Martina a musím říct, že jste zanechali solidní dojem. Přitom jsem zaslechl, že to je u vás čistě na amatérské úrovni. Jasně že jsme amatéři! To mužstvo je teprve třetí rok v soutěžích. Začínalo od nejnižší soutěže. Zatím dva roky – dva postupy. Teď jsme po podzimu druzí. Cíl máme jasný a je to znovu postup! Nechceme však jít bezhlavě vzhůru. Hlavní cíl klubu je výchova mládeže. Muži jsou něco navíc. Co všechno v klubu děláš? Jsem manažerem klubu, hlavně sportovním. Vlastně jiný ani není. Dělám asistenta u mužů, a jak možná někteří viděli, ještě pomůžu také jako hráč. Po tom těžkém zranění jsem rád, že si můžu zaběhat a také zahrát. Dá se říct, že je tvůj tým takové tvoje dítě? To ne. Klub vznikl v roce 1994 a u jeho vzniku byli tři nadšenci. Dnes ještě z těchto zakladatelů působí předseda klubu pan Chovaňák a toho je náš klub dítě. Teda aspoň si to myslím. Na svůj tým jsem však hrdý. Určitě bychom se neztratili ani ve vyšších soutěžích. Trenér Uličný nedávno řekl, že by hráče Uličného nechtěl trénovat. Vzpomeneš si někdy při tréninku, že to co provádí tvoji hráči, jste kdysi taky trenérům dělali? To má trenér Uličný určitě pravdu. Je to fajn trenér a srandista a tak to také určitě myslel. Ale dnes je jiná doba. U nás jsou všichni amatéři, fotbal je baví a pro to ho hrají. Já jsem fotbal měl a stále mám velmi rád. Zkus vzpomenout na trenéra, který ti dal nejvíc. Vždycky jsem měl štěstí na trenéry. Trénovali mě velké osobnosti. V Olomouci trenér, od kterého se učí všichni jeho svěřenci a kterého ani nemusím představovat – pan Karel Brückner. Dušan Radolský, Griga, Kisel, Sadyrin, ale nejraději vzpomínám Dalmatova, který mě trénoval v CSKA Moskva, asi také proto, že mě vytáhl z Nižného Novgorodu, který byl mým prvním klubem v Rusku. Sleduješ Sigmu a to co se děje v českém fotbale? Všechny svoje bývalé kluby sleduji. Český fotbal také. Jste před námi. Hlavně v infrastruktuře, výchově mládeže, funkcionářích a trenérech. Na Slovensku je to prohnilé, ale hráči jsou dobří a máme hodně talentů. Pomalu se blíží kvalifikační utkání na MS ve fotbale. Jsou zápasy Slovensko- Česko víc sledované? Jak to prožíváte? Tyto zápasy jsou určitě více sledované, jsou to opravdové derby zápasy. Já to nějak zvlášť neprožívám. Mám přátele u nás a i ve vašem týmu. Možná mi chybí ještě větší sledovanost mezi fanoušky, v novinách a v televizi. Víc tyto zápasy propagovat, tak jak je to při derby zápasech na ostrovech. Co děláš mimo fotbal? Věnuji se rodině. Mám tříměsíčního syna a osmiletou dceru. Největší koníček je můj penzion ve Vrútkách, kde trávím většinu svého času. Marku, díky za rozhovor a hodně štěstí v osobním životě i na hřišti. Děkuji a posílám pozdravy všem, co se v Olomouci točí kolem fotbalu a všem fanouškům Sigmy. Ať se Sigmě daří! Týmy, ve kterých Marek Hollý (*1973) působil: -90 TJ ZŤS Martin 1990-91 Dukla Banská Bystrica 1991-93 ŠKF ZŤS VTJ Martin 1993-94 Rimavská Sobota 1994-95 SK Sigma Olomouc 27-2 1995-96 SK Sigma Olomouc 24-1 1996-97 SK Sigma Olomouc 24-0 1997-98 SK Sigma Olomouc 5-0 1998-99 Slovan Bratislava 17-0 1999 Lokomotiv Nižnij Novgorod 15-2 1999 CSKA Moskva 14-1 2000 Alania Vladikavkaz 14-1 2000-01 CSKA Moskva 20-1 2001 Anži Machačkala 6-0 2002 Volgar-Gazprom Astrachaň 13-0 2003-07 ŠKF ZŤS Martin 2007-? MŠK Fomat Martin Za Sigmu celkem: 80 utkání/3 branky Bilance v I. slovenské lize: 27 utkání/1 branka Bilance v I. ruské lize: 85 utkání/5 branek Trenérská kariéra: Belá-Dulice (2004 – 2007), MŠK Fomat Martin (od 2007).