27.05.2007 / A tým
Rodák z Břestu u Kroměříže patří do slavné generace hráčů, která během spanilé jízdy evropským pohárem vyřadila bundesligový Hamburk. Výrazným způsobem se o to zasloužil právě Pavel Hapal, který soupeři vstřelil v obou zápasech tři branky. Z toho dvě v utkání na půdě soupeře. Tehdejší trenér týmu Karel Brückner zápas okomentoval slovy: „Byl to nej, nej, nej výkon a výborný zápas Hapala.“ Jeho hráčskou klubovou i reprezentační kariéru přibrzdilo vážné zranění, po kterém se již nikdy nedostal do herní pohody. Jako mnoho jiných i on se vydal na dráhu trenéra. Po angažmá v Opavě, Zlíně a Baníku Ostrava čeká na další štaci. Bydlí v Olomouci, užívá si rodiny, hraje za starou gardu Sigmy a spolukomentuje televizní přenosy. Chvíli působil i v týmu našeho dnešního soupeře, pražské Sparty. Jeho fotbalové srdce je ale modrobílé! „Jsem Olomoučák, jsem Sigmák,“ říká bývalý útočník klubu. V nejvyšší fotbalové lize jsi začínal v dresu Sigmy, v necelých osmnácti letech. Jak na tu dobu vzpomínáš? Tak byla to pro mě velká zkušenost, přešel jsem z dorostu do A mužstva. Byla tam spousta starších a zkušených hráčů, třicátníků. Bylo pro mě hodně těžké se prosadit. Nicméně jsem pod trenérem Brücknerem odehrál několik ligových utkání. Byl to můj první kontakt s ligou. Ta sezóna nevyzněla dobře, protože jsme hráli o záchranu, ale znovu opakuji, byla pro mě velkou zkušeností. Určitě je to individuální, jak hráč zvládne vrcholový sport jako náctiletý. Záleží na tom, jak je připraven. V tvém případě byly nějaké problémy? Já bych řekl, že ne. Klub jsem již znal dobře, protože jsem tady působil dva roky v dorostu. Spíš šlo o to, aby to člověk v těch letech zvládl psychicky. Byl jsem docela skromný kluk, takže i starší hráči v kabině si mě oblíbili a pomohli mi. Nemusím se jich ptát? (úsměv) (úsměv) Klidně se můžeš zeptat. Nikdy jsem neměl problém s nikým. Do dneška jsem s hráči v kontaktu, ať to byli ti starší, jako Laďa Kučerňák, kteří tehdy končili. Jsme kamarádi a hrajeme společně za staré pány Sigmy. Co bys poradil klukům v podobné situaci? Čeho by se měli vyvarovat? Měli by myslet jen na fotbal. Tehdy nebyla lákadla jako dnes, kdy možností vyžití je víc. Počítače a podobně. Tehdy jsme měli v hlavě jen fotbal. V tomto jsme to měli jednodušší. Na tehdejšího kouče Karla Brükcnera asi nejde nevzpomenout. Jak a čím tě ovlivnil nejvíce? Myslím si, že trenér Brückner se podílel nejvíc na mé kariéře. Byl to on, kdo mi dal šanci v tom věku 18 let. I dnes jej sleduji, jeho trenérskou dráhu. Byla to pro mě velká autorita a vzhlížel jsem k němu jako velikému trenérskému odborníkovi. Co řekl jako trenér, bylo pro mě svaté. Poznamenal mě hodně. Ke jménu Hapal patří v českém fotbale jméno Látal. Kdysi se vám říkalo olomoucká dvojčata. Jak vaše přátelství vzniklo? Tak vzniklo to tak, že jsme hráčskou kariérou procházeli spolu. Hráli jsme tady v Olomouci, potom jsem odešel na vojnu do Dukly Praha a Radek přišel za rok za mnou. Já odešel do Německa a on za rok nebo za dva přišel opět za mnou. Tam jsme to k sobě měli navíc kousek. Takže se to přátelství vyvíjelo postupně během vaší společné fotbalové cesty? My jsme byli naladěni na stejnou vlnu, ale to přátelství vyplynulo časem. Hodně času jsme trávili spolu nejen na hřišti, ale i mimo něj. Patříš ke generaci, která absolvovala fotbalovou vojenskou základní službu. Byl jsi v pražské Dukle. Jak na ty dvě sezony vzpomínáš? Byly pro tebe přínosem? Pro mě to mělo velký přínos. Odešel jsem z Olomouce, která se po několika letech zabydlela v lize, ale Dukla Praha v té době hrávala o titul nebo o Pohár UEFA minimálně. Byla tam spousta kvalitních hráčů, vedle kterých jsem sbíral další zkušenosti. Ať to byl Krejčík, Kříž, Bittengel nebo další hráči. Zpět na hlavní téma našeho rozhovoru. Z vojny jsi se vrátil do Sigmy a začala zlatá éra klubu. Pohár UEFA, ve kterém se týmu, ale také tobě osobně, hodně dařilo. Měla tehdy Sigma tým na to, aby dosáhla ještě většího úspěchu? Myslím, že jsme měli na to, přejít přes Real Madrid. Chybělo opravdu málo. Doma jsme remizovali 1:1 a u nich prohráli 1:0 brankou snad v 89. minutě. Možná by jsme měli větší šanci, kdybychom na Real narazili již na podzim. Jaro pro nás nevyznělo již tak kvalitně. Byla to výborná práce trenéra Brücknera, výborně poskládané mužstvo. Všichni jsme si rozuměli na hřišti i mimo něj. To se dnes už možná nenosí, ale my fakt byli výborná parta, která táhla za jeden provaz. Ty jsi se parádně předvedl v utkáních proti Hamburku. To ti pomohlo k zahraničnímu angažmá. Šel jsi do pohárových zápasů s tím, že se můžeš ukázat a že půjdeš za lepším? Nebo na tohle kluk ve 23 letech ještě nemyslí? V tomhle momentě jsem na to vůbec nemyslel. Takové myšlenky přišly až po tom dvojutkání s Hamburkem a po utkání s Realem na jaře, kdy se kolem mě začalo točit několik manažerů. Ale do té doby to pro mě byl zápas jako každý jiný. Před pohárovým zápasem v Hamburku jsme porazili Slavii a v tabulce jsme na tom byli taky dobře. Chtěli jsme přejít přes Hamburk. Takže opravdu v té době jsem nic podobného v hlavě neměl. První zápas hrála Olomouc v Hamburku 27. listopadu 1991 a Sigma svým výkonem a vítězstvím 2:1 překvapila celou fotbalovou Evropu. Brückner zápas ocenil: „Byl to nej, nej, nej výkon a výborný zápas Hapala.“Ten dal obě branky a při druhé z nich „svůj“ slalom, při němž položil na zem tři obránce, zakončil přesnou střelou do šibenice. Záznam tohoto gólu obletěl svět a Hapal (a samozřejmě i Sigma) se stal proslulým. (Z knihy „SK Sigma Olomouc, 1 + 20 ligových sezón“) Jak vzpomínáš na spoluhráče z tehdejší slavné generace? Hrozně rád. Navíc spousta kluků tady stále bydlí, takže se vídáme. My si opravdu velmi dobře rozuměli. Kolikrát, když nám dal trenér Brückner volno, tak my si šli sami zatrénovat na hřiště. To se dnes už málokde vidí. Ve své hráčské kariéře jsi prožil prakticky úplně všechno. Byl jsi na vrcholu jako hráč, ale i na dně vinou vážného zranění, které tě připravilo o EURO. Dokázal jsi se vrátit, ale… Tak už to nebylo jako před tím zraněním. Ve 26 letech jsem se zranil a do fotbalu jsem se vrátil až ve 30. Bez aktivního tréninku, bez pravidelné zápasové zátěže. Ta výkonnost už nebyla taková. Tak jsem se rozhodl vrátit zpátky domů. Nakonec jsem se vrátil do Olomouce. Sehrál jsem tady ještě jednu kvalitní sezónu. Chtěl jsem si ten fotbalový život ještě prodloužit, ale už to nešlo. Potom přišlo nechvalné a hodně medializované loučení s klubem, ve kterém jsi začínal…. Zřejmě nejtěžší epizoda v mé fotbalové kariéře. Mám Olomouc rád, bydlím tady, žiji tady, mám tady celou rodinu…Pro Sigmu jsem toho spoustu odvedl. Z tohoto pohledu to pro mě byla velká rána. Jak se na to díváš dnes s odstupem času? Od té doby utekla spousta vody a člověk se na to dnes již dívá trošku jinak. Ale možná to pro mě byla těžší chvíle než to zranění. Tehdejší trenér Kalvoda ti vyčítal špatnou výkonnost. Dnes z pohledu trenéra bys mu dal za pravdu? Očima trenéra bych to viděl tak, že v té době u mě ta výkonnost asi nebyla na dobré úrovni. Navíc se nám přestalo dařit, hráli jsme o záchranu. Ale já to beru z pohledu řešení celé situace. Tento pohled nezměním. Takže si myslíš, že se ta situace dala řešit i bez účasti klubového vedení? Myslím si, že se dala řešit jiným způsobem. S ohledem na můj věk a zkušenosti…(zamyslí se). Ale myslím si, že se to dalo řešit jinak i s vedením klubu. Mohli jsme dojít k nějaké dohodě, třeba i k ukončení smlouvy. Kdybys měl celou situaci analyzovat. Našel bys tu chybu? U sebe? Na jedné či druhé straně… Já nevím. Myslím si, že dnes, s odstupem času, se na to i vedení klubu dívá jinak. Já se na to dívám také trošku jinak. Možná jsem na to už výkonnostně neměl, ale já si snažil dokázat, že na to ještě mám. Asi to nebyla pravda. Ale ten náš rozchod měl dopadnout jinak. Ale na olomoucký fotbal jsem nezanevřel, pokud můžu, tak chodím na Sigmu pravidelně. Obecně k celé tvé kariéře. Změnil bys v ní něco? Udělal bys něco jinak? Těžko říci, člověk by asi chtěl něco změnit, ale….(přemýšlí)….možná bych se po tom nešťastném zranění nenechal operovat ve Španělsku. S německými lékaři jsem měl dobré zkušenosti….Ale to je dnes jen „kdyby.“ Co se týká té mé kariéry, hrál jsem českou ligu, německou i španělskou, hrál jsem za reprezentaci. Ta mi dala také hodně, hrál jsem s kvalitními hráči, Pavel Nedvěd, Poborák (pozn. Karel Poborský)…Byť jsem si kvůli zranění nezahrál EURO, ta naše generace tam potvrdila svou kvalitu. Jak bys závěrem charakterizoval své působení v Sigmě? V časovém horizontu to bylo mé nejdelší působiště v kariéře. Řekl bych, můj domácí klub. Mám k němu velice vřelý vztah. Sigma mi umožnila vývoj mé kariéry a dosáhnout toho, že jsem ten výkonnostní vrchol dosáhl a mohl odejít do Německa. Pro spoustu hráčů v české lize by to byl vrchol. Sigma mi to umožnila. Podílela se na mém kvalitním fotbalovém růstu. I díky kvalitní trenérské práci. Nemám na Sigmu špatnou vzpomínku, až na ten závěr… Otázka případného návratu někdy v budoucnosti? Ve fotbale, stejně jako jinde, platí „nikdy, neříkej nikdy.“ Lidé se potkávají a zase rozcházejí. Je důležité si vše vyříkat a umět zavřít starou kapitolu…. Takže by ses tomu nebránil? Určitě. Jsem Olomoučák a Sigmák. Klubu držím palce. I když jsme se někdy na něčem neshodli. To nemění nic na tom, že ten můj vztah ke klubu je stále vřelý. Sigmu čeká duel s týmem, ve kterém sis krátce také zahrál….Co bys hráčům Sigmy poradil? Tak tohle utkání bude hrozně těžké. Víme, o co hraje Sparta a víme, o co hraje Sigma. Víc než fotbalovost, myšlenku, bych jim poradil více srdíčka. Musí nechat na hřišti všechno, protože tenhle zápas může být klíčový. Na druhou stranu Sparta není v takové formě, že by ji Sigma nemohla porazit. Děkuji za rozhovor. Kluby, v nichž Pavel Hapal (1969) působil: 1976-1982 Břest 1982-1984 Kroměříž 1984-1985 Hulín 1985-1986 Sigma Olomouc (dorost) 1986-1987 Sigma Olomouc 5/0 1987-1988 Sigma Olomouc 24/3 1988-1989 Dukla Praha 24/3 1989-1990 Dukla Praha 23/4 Sigma Olomouc 3/1 1990-1991 Sigma Olomouc 30/9 1991-1992 Sigma Olomouc 30/11 1992-1993 Bayer Leverkusen 30/9 1993-1994 Bayer Leverkusen 25/1 1994-1995 Bayer Leverkusen 31/3 1995-1996 CD Tenerife 31/1 1996-1997 CD Tenerife 0/0 1997-1998 CD Tenerife 0/0 1998-1999 Sigma Olomouc 12/8 1999-2000 AC Sparta Praha 6/2 2000-2001 Sigma Olomouc 28/13 2001-2002 Sigma Olomouc 9/1 SK Č. Budějovice 0/0 Bilance za Sigmu: 141 / 47 (3. místo mezi klubovými střelci, za Drulákem a Marošim) Bilance v české lize: 194 / 55 Bilance v reprezentaci: 31 / 1 Popisky ke kolektivním fotografiím: TJ Sigma ZTS Olomouc v sezóně 1990 – 1991. Horní řada zleva: Čapka, Hanus, Bokij, Maroši Gottwald, Hapal, Lošťák. Střední řada zleva: Vít (masér), Mucha, Mrázek, Richter, Bubeník, Janošťák, Slabý, Matuška (asistent trenéra). Dolní řada zleva: Muchka, Ďuriš, Vaďura, Brückner (trenér), Machala, Drulák, Malík. SK Sigma Olomouc v sezóně 2000 – 2001. Horní řada zleva: Zbožínek, Jordánek, Krajčovič, Urbánek, Jurčík, Chmelíček, Čep, Kobylík, Krohmer. Prostřední řada zleva: Machala (technický vedoucí), Kotrys, Kováč, Zdráhal, Vaniak, Bureš, Rojka, Rozehnal, Špiláček, Soviš (masér). Dolní řada zleva: Hapal, Látal, Vlček, Vít (masér), Kalvoda (trenér), Vaďura (asistent trenéra), Mucha, Kučera, Siegl.
Repre porazila 3:1 Polsko, nastoupil i Chytil. Co další Sigmáci? 
Mojmír Chytil se stal nejlepším sportovcem Olomouckého kraje roku 2022! 
Výborný týmový výkon, chválil Jílek po výhře nad Boleslaví 
Konečně jsem zpět. Cítil jsem se skvěle, řekl šťastný Macík 
Sigma znovu vítězná! Boleslav srazila góly v úvodech poločasů 
Dorostenci Sigmy si poradili s Českými Budějovicemi 
Sigma v sobotu přivítá Mladou Boleslav. Opět bude hájit šestku 
Jiří Spáčil: Díky táto. Nadcházející kolo ve znamení Víkendu otců 
Vodháněl: Boleslav je nebezpečná. Doma ale chceme tři body 
Mojmír Chytil se umístil v anketě Fotbalista roku 
