Kovář se vrací do Olomouce, nabídku Baníku odmítl

28.05.2004 / A tým

Obránce Michal Kovář (*1973) se vrátil do SK Sigma Olomouc. Zkušený bek působil v předchozích třech sezonách v Německu, na Hanou se vrací poté, co mu skončila smlouva v bundesligovém Rostocku. Kovář je jednou z legend olomouckého fotbalu. Za Sigmu odehrál v nejvyšší soutěži 245 utkání. Věrnější jsou klubu pouze Oldřich Machala, ten nastřádal úctyhodných 414 střetnutí, a Martin Kotůlek, který za Olomouc hrál 256krát. Kovář podepsal smlouvu na tři a půl roku, takže své místo mezi legendami ještě více utuží. Vracíte se po třech sezonách z Německa. Uspíšil vaše rozhodnutí blížící se konce smlouvy v Rostocku? Jistě že. Rozhodlo se během posledního půl roku, ještě před pár měsíci to vypadlo jinak. Ale končila mi smlouva, navíc jsem pravidelně nehrál. To byl hlavní důvod. V mém věku chci hrát, nechci sedět na lavičce. Navíc dcerka už půjde na podzim do školy, takže také proto jsme se chtěli vrátit. Zájem o vaše služby projevili mimo Sigmu ještě Baník a Synot. Proč jste zvolil právě návrat do Olomouce? Dostal jsem od klubu nabídku, rozhodlo i jednání Sigmy, bylo to rychlé a korektní. Rozhodlo i to, že bydlíte v Olomouci, navíc blízko stadionu, takže do práce to budete mít blízko? Ano, samozřejmě také tohle je důležité. To vás ani nelákala účast Baníku v Lize mistrů? Ale on ještě v žádné Lize mistrů není. A když se podíváte na možné soupeře, tak to bude mít hodně těžké, musel by se stát fotbalový zázrak. Navíc to dojíždění, hodinu tam, hodinu zpátky. Takhle jsem doma. Nebál jste se kývnout na nabídku Sigmy? Přece jen poslední dva odchovanci, kteří se vrátili, Pavel Hapal a Radek Látal, v klubu moc dlouho nevydrželi. Tohle mi známí připomínali, říkali, abych podobně nedopadl. Ale u mě je to něco jiného, já jsem jiný. Navíc myslím, že kdyby třeba Radek Látal přišel do Sigmy až po odchodu Pavla Hapala, tak je tady dodnes. Samozřejmě, že jsme tohle probírali s vedením klubu, řekl jsem jim - doufám, že mě za půl roku nevyhodíte. Trenér Petr Uličný s vámi počítá buď na místo stopera nebo na pravý kraj obrany. Kde by se vám nejvíc líbilo? Na místě stopera, tam jsem hrál v Olomouci i v Německu. Na kraji obrany jsem hrál jenom v rozestavení se třemi zadáky, ve čtyřčlenné obraně je to přece jen o něčem jiném. Uvidíme. S trenérem už jsme se bavili, doufám, že se dostanu do základní jedenáctky. V Německu se vám zpočátku hodně dařilo, zahrál jste si i bundesligu. To závěrečné období bez pravidelných startů celkový dobrý dojem asi nemůže zkazit, že? Jasně že ne. Byly to dobré tři sezony, vzpomínat na ně budu určitě jenom v dobrém, to lepší převáží. Poznal jsem jiný život, jinou životní úroveň. A také jiný zájem o fotbal. Tam by asi na třetí tým ligy nepřišly čtyři tisíce diváků jako na poslední zápas Sigmy s Plzní. Nebude vám ta atmosféra chybět? Je to tady jiné, to je pravda. Ale zase jsem doma. Je lepší pravidelně hrát, než být na lavce před plným stadionem. Smlouvu jste podepsal na tři a půl roku. Chcete překonat klubový rekord Oldy Machaly v počtu startů? Počítám, že tři a půl roku určitě vydržím hrát, samozřejmě bych chtěl hrát co nejdéle. Smlouvu mám do pětatřiceti, uvidíme. Ostrava mi nabídla smlouvu jen na dvě sezony, to také rozhodlo. Pryč ze Sigmy jste byl tři sezony. To sice není tak dlouho, ale moc spoluhráčů z týmu už neznáte. To je pravda, moc jich není. Znám je ty starší. Vaniaka, Kučeru, Špiláčka a Zbožínka. Ty mladé nebo Babniče s Reitrem, ty vůbec neznám. Ale problém nebude. Tým je perspektivní, věřím, že to bude dobré. Jinak bych sem nechodil.