Mizerná Sigma na body nedosáhla

22.08.2005 / Od fanoušků

Slabý výkon předvedla Sigma Olomouc ve třetím kole české ligy a poprvé v novém ročníku odcházela ze zápasu bez jediného bodu. Předposlední srpnový víkend zavál naše fotbalisty do plzeňských Štruncových sadů, příjemný výlet to bohužel nebyl. Opakuje se tak sedm let stará sezóna. I tehdy Sigma zahájila ligový ročník vítězstvím doma i venku, aby ve třetím kole podlehla Plzni, stejně jako letos, na její půdě 1:0 (v roce 1998 se trefil T.Došek). Olomouc nastoupila do utkání v podobném rozestavení jako před týdnem v Jablonci. Před čtyřčlennou obranu se postavili dva defenzivní záložníci, před nimi ofenzivní Melinho a na hrotu osamocený Gaucho. Přesto se tváře v sestavě značně obměnili. Pečnika na levé obraně nahradil Tomáš Glos, Kopeckého na pravé obraně Roman Hubník. V záloze si musel Petr „John“ Uličný poradit bez služeb Radima Kučery, který v týdnu přestoupil do bundesligového Bielefeldu, a sestavu nakonec vymyslel takto:

Lovásik

Hubník, Kovář, Hudec, Glos

Vacek, Randa, Rýdel, Onofrej

Melinho

Gaucho

Příliš defenzivní sestava Hanáků toho za první poločas mnoho nevymyslela. Dravé domácí mládí nepříjemně kousalo, ale do žádné kloudné šance se dlouho prokousat nemohlo. První roh domácích nenasměroval mezi tři tyče agilní Martin Fillo, přímák Bartesky zase zlikvidoval muž vzdušných soubojů Tomáš Lovásik, a to i včetně bídné dorážky Limberského. Sigma byla neškodná. Nadějný průnik Melinha zůstal u spoluhráčů nepochopen, stejně jako nebyl vyslyšen centr Laca Onofreje. Nejvíce nebezpečí tak přinesla hlavička Limberského, kterou v patnácté minutě vyrazil pozorný Lovásik. Jestliže úvodní dvacetiminutovka příliš vzrušení nepřinesla, v té druhé si přes pět a půl tisíce diváků mohlo v klidu schrupnout. Bojovný fotbal ve středu hřiště, řada tvrdých soubojů, mnoho nepřesností. Domácí se snažili alespoň ze standardních situací, ale Fillo ani podruhé v zápase Barteskův centr nevyužil, další dva rohy s pořadovým číslem tři a čtyři odvrátila bezchybná obrana hostů. Vzhledem k tomu, že nejnebezpečnější momentkou na druhé straně byl klasický výpad Romana Hubníka, zakončený tentokrát nepřesným centrem do náruče Jána Muchy, nebylo divu, že na ukazateli svítily i po první pětačtyřicetiminutovce dvě velké nuly...

Druhý poločas byl přece jen záživnější. Filipa Rýdla nahradil Honza Schulmeister a klasické rozestavění 4-4-2 přispělo k větší atraktivitě celého zápasu. Ve 48.minutě prokázal neuvěřitelný cit pro míč Brazilec Melinho, krásným obloučkem vybídl nového muže na hrací ploše, ale Šumák, ke kterému míč připutoval přece jen na dlouhou nohu, špičkou kopačky obhodil jak vybíhajícího Muchu, tak i plzeňskou branku. Kdo mohl v této době tušit, že to byla poslední gólovka favorita z Hané… V 52.minutě kopal z ostrého úhlu přímý volný kop Barteska, míč nebezpečně zakroutil přímo na bránu, ale pozorný Lovásik míči vystavil důraznou stopku a vyboxoval jej daleko za šestnáctku. V 56.minutě se pokusil o štiplavý projektil obránce Hudec, ale jeho ránu domácí zablokovali. O minutu později přišla hodně nebezpečná brejková situace na druhé straně. Míč se dostal k volnému Limberskému, který sám na hranici šestnáctky zpanikařil a poslal míč vysoko nad. V 60.minutě natáhl k dalekonosné bombě Barteska, jeho pumelice prosvištěla nad břevnem. V zápětí přišel další roh a hlavička stopera Procházky, ovšem znovu nepřesná. Rozhodnutí přišlo v 70.minutě. Zraněním sužovaný Robert Vágner nastoupil až na závěrečnou půlhodinu a domácím se tříbodově vyplatil. Po dvanácti minutách na hřišti přišla hloupá ztráta Sigmy ve středu pole. Zákrok na hranici faulu sudí pustil, Vágner posunul na Bartesku a rozběhl se k velkému čtverci. Špílmachr domácí Viktorky balón krásně rozhodil do křídla na Martina Filla, ten zasprintoval, odcentroval přes jmenovce Hudce a Robert Vágner z voleje parádně zasunul do odkryté branky – 1:0. Vágner v důležitém souboji před brankou přetlačil našeho nového kapitána Michala Kováře a v těžké pozici trefil přesně k tyči. Petr Uličný zareagoval na nepříznivý stav nasazením dalšího útočníka Rojky, ale ani ten ke zlepšení naší ofenzivy moc nepomohl. V 78.minutě se do šance dostával Vacek, ale pozorná obrana Plzně ho do zakončení nepustila. V zápětí napřáhl ze dvaceti metrů Pilař, ale branku přestřelil. V šoku hrající Sigma se nemohla vymanit z herní křeče, kterou prožívala během celého zápasu. Hlavička Hudce šla nad branku, střela Rojky jakbysmet. Zoufalá snaha Hanáků už ke gólu nevedla, a tak jsme prohráli nejtěsnějším možným rozdílem, ale zaslouženě 1:0.

Olomouc nastoupila podruhé za sebou v hodně defenzivním složení 4-4-1-1 a stejně jako v Jablonci, tak i v Plzni souhra vázla. V domácím utkání proti Slavii budeme muset hrát směrem dopředu mnohem odvážněji. A to patrně s jedním klasickým útočníkem nepůjde. Po odchodu Kučery, po zranění Špiláčka a Babniče byla Sigma „nad plán“ oslabena o důležité pilíře sestavy. Tyto ztráty musíme nahradit z vlastních zdrojů, ale systém na jednoho, byť brazilského, šutéra to neřeší. V sobotu nás čeká veledůležitý boj, který jasně napoví, kam mohou sahat naše ambice. Je jasné, že se špičkou ligy můžeme držet krok jen v případě sobotního vítězství.