Olomouc chce fotbalový šampionát

14.02.2008 / A tým

Přihlášku do Intertoto Cupu podali fotbalisté Sigmy Olomouc. Aby vstupenku do evropského poháru v příští sezoně skutečně získali, museli by se v jarní části první ligy vyšvihnout z deváté příčky na minimálně pátou. "To je naše zbožné přání. Pokud by se to povedlo, bylo by to až neskutečné," říká Jaromír Gajda, předseda představenstva klubu. "Každopádně aktuální deváté místo je pro nás málo. Chceme se dostat alespoň do horní poloviny tabulky a navnadit tak diváky, aby znovu začali na naše zápasy chodit ve větším počtu." Vím, že každý den už jste hodně brzy ráno na stadionu vy i trenér Pulpit. Oba jste taková ranní ptáčata. Stále si po ránu spolu povídáte při šálku kakaa? Dá se říct, že se to stalo pravidlem. Trenér Pulpit projevil už na podzim zájem se jednou týdně setkat a probrat věci v klidu, než se hledat někde na stadionu. V zimním období si ani nevykládáme o fotbale, jako spíš obecně o životě. I takový rozhovor ale člověka hodně obohatí. Jste na něj hodně kritický po prohraném zápase a chválíte ho po výhrách? Fotbal ohromně prožívám a bohužel s léty každý zápas víc a víc. Snažím se na to dávat pozor, protože člověk by neměl pouštět ven nějakou nekontrolovanou reakci. Když se ale udržím, tak to vře o to víc ve mně. Proto se nechci s trenérem setkávat hned po utkání a bavit se pod dojmy a emocích, ale až s dvoudenním odstupem. Samozřejmě, že když tady porazíme na jaře Spartu nebo Slavii a fanoušci trenéra vytleskají, tak se asi nezdržím a půjdu ho třeba i políbit. Slaví letos kulatiny. Jaké máte pro rok 2008 fotbalové přání? Když se fotbalem zabývám třicet let, tak už nemám přání vztažená k jednomu roku. Základním cílem je, aby se v Olomouci tento krásný sport hrál už navždy a Sigma byla tak tradičním členem nejvyšší soutěže, jako je Sparta a Slavia. Abychom měli dál špičkovou mládež a vychovávali si kluky. A hrát dobrý fotbal, kterým budeme bavit lidi. Právě to bych si pro jaro přál nejvíc. Zvednout návštěvnost. Čeká nás totiž řada atraktivních zápasů. O vybojování si účasti v Intertoto Cupu mluvíte před jarní částí ligy jako o zbožném přání. Je možné, aby se do Olomouce vrátila doba, kdy budou zápasy v evropských pohárech jako před lety pravidlem? Možné to je. V minulosti, když jsme měli skutečně velmi kvalitní mužstvo, které opakovaně trénoval Karel Brückner, tak jsme jednou dosáhli na druhou příčku. V tom roce obrovsky zaváhala Sparta, která skončila až čtvrtá, a mistrem se stala Slavia. Zkušenost mi říká, že pokud tyto dva týmy nepostihne nějaký dlouhodobý vnitřní problém, tak se jakýkoliv jiný mančaft v republice dokáže dostat mezi ně. Jaká by tedy měla být úloha Sigmy? V lize můžeme mít pozici a dosahovat takových úspěchů, jako Liberec, Teplice, Boleslav nebo Ostrava. S těmito kluby můžeme soutěžit každou sezonu. Je to odvislé od sportovní formy, štěstí, zranění, jak se zrovna podaří sestavit mužstvo. A co zisk mistrovského titulu? V tom si nedělám iluze, i když bych si to obrovsky přál. Musel by to být zázračný ročník, kdy vám vyjde úplně všechno včetně gólů ze třiceti metrů do šibenice. Dá se k těm velkým úspěchům dojít i bez mnohamilionových posil? Není důležité, kolik investujete, ale jak kvalitní tým vybudujete. I v Praze přitom mají problém získat nadstandardního hráče, protože v české lize už nemají kde brát. Navíc každý včetně nás, když má v kádru zajímavého fotbalistu, se snaží ho uvolnit přímo do zahraničí, kde je finanční náhrada obvykle daleko lepší. Buď teda můžete investovat obrovské částky za špičkové hráče evropské úrovně, nebo se zaměříte na kvalitu výchovy vlastních fotbalistů. Na kolektivní sporty navíc máme nadání, to je známá věc. Podobně jako Švédové. Držíme se v evropském i světovém měřítku hodně vysoko vzhledem na to, jak malou zemí vlastně jsme. Naposledy se vám zajímavý prodej hráče do zahraničí povedl před rokem, kdy jste za přestup Romana Hubníka do FK Moskva inkasovali 100 milionů korun. Jak se dají tak obrovské peníze v klubu využít? Od roku 1990 jsme klub, který se v podstatě samofinancuje. Dřív jsme byli výjimkou, teď už klubů přibývá. Už totiž nejsou lidé, kteří lehce přišli k penězům a teď se jich jen tak vzdají ve prospěch fotbalu. Kluby si musejí na svou činnost vydělat, byť část rozpočtu pokryjí příjmy z reklamy a asi pět procent vstupné. Zbytek mezi příjmy a výdaji je potřeba dorovnat penězi za prodej hráčů. A není žádné tajemství, že náš klub proto rok co rok potřebuje na přestupech vydělat deset až dvacet milionů korun. Takže peníze za Romana Hubníka... Občas znějí jednoduché podivující se dotazy: Když jste prodali hráče za 98 milionů, proč jste za ty peníze nenakoupili nějaké nové. Jenže vysvětlení je jasné. Nemůžeme si to dovolit. Na začátku této sezony jsme totiž díky těm penězům do rozvoje kádru investovali přes dvacet milionů, v průběhu minulé sezony byly hráčské investice podobné. Navíc jsme přestupem Hubníka zpětně dorovnali rozpočet za sezonu 2006/7, letošní rozpočet tím byl taky naplněný a ještě ani do příští sezony nepůjdeme s holým zadkem. Kdy by se mohl podařit podobně úspěšný prodej? Nerad bych spekuloval. Máme šikovné mladé hráče a kdybychom je dali na trh, věřte, že by o ně byl zájem. Ale chceme chlapce podržet, uzavřeli jsme s nimi větší množství dlouhodobějších smluv než v minulosti, aby pak odcházeli s ligovými zkušenostmi a byli připraveni hrát špičkové fotbalové zápasy. O návštěvnosti zápasů už jste mluvil. Na podzim přišlo v průměru 4500 diváků, minulý rok byla návštěvnost o osm set vyšší. Jaká čísla by měla Olomouci odpovídat? Když se v Olomouci začala hrát v osmdesátých letech liga, bylo všechno nové, atraktivní a hráli v lize špičkoví hráči, protože nebyli v zahraničí, tak tady na fotbal chodilo deset dvanáct tisíc lidí. Po revoluci jsme měli úplně nejlepší mužstvo s Hapalem, Látalem či Kotůlkem, bývalo plno na mezinárodní zápasy a na ligu chodilo šest až osm tisíc lidí. Poslední roky nám chodí v průměru pět tisíc lidí. Většinou přijde přes čtyři tisíce a vylepší to zápasy s Ostravou a Spartou, kdy je přes deset tisíc. Naše představa je návštěvnost v průměru alespoň o tisíc vylepšit, pak by to stotisícové Olomouci odpovídalo. Andrův stadion rozhodně zaplníte, pokud bude Olomouc hostit zápasy reprezentace. Svaz jste požádali o kvalifikační duely na mistrovství světa proti Slovinsku letos 10. října a San Marinu 9. září 2009. Jste v tom optimistou? Říkám na rovinu, že naše žádost byla lobbována i představiteli regionu a našeho města, což má svou velkou váhu. A manažer reprezentace nám odpověděl jasně, že rozhodne trenér, který povede národní tým po mistrovství Evropy. Pokud u mužstva nadále zůstane Karel Brückner, tak si nás jistě také nedovolí podpořit. Navíc v základní sestavě stále máme tři bývalé hráče Olomouce. Fotbalové reprezentaci teď také můžete nabídnout špičkové tréninkové podmínky na vedlejších plochách, že? Přesně tak. A přestože dvou reprezentačních zápasů, které teď chceme pořádat, už se to asi nedotkne, tak na konci roku 2009 má být hotový vedle stadionu Parkhotel. V okolí pak bude všechno – ubytování, stadion, tréninkové plochy, rehabilitace, doplňkové sporty. Vše na špičkové úrovni. Budou pak pro vás výzvou i plány fotbalového svazu pořádat v Česku v hodně blízké budoucnosti světový šampionát dvacetiletých nebo mistrovství Evropy jednadvacítek? To by bylo moc hezké. Pokud Česká republika některou z těchto akcí získá, věřím, že by náš do výběru stadionů patřil.