Pavel Dreksa po Teplicích

25.11.2009 / A tým

Když Zdeněk Psotka řešil v úvodu sezóny problémy na postu stopera, povedl se mu mistrovský kousek. Nejen, že našel hráče, který za sezónu snad neměl slabší chvíli. Navíc Pavlovi Dreksovi z juniorky připravil zážitky z říše snů. Devatenáctiletý mladík se probojoval do reprezentace do dvaceti i jedenadvaceti let a usídlil se v základní sestavě A-týmu Sigmy, kde si zahrál i Evropskou ligu, například proti slavnému Evertonu. Defenzivní úkoly plní Pavel Dreksa na jedničku, mlčet však nenechává ani své ofenzivní zbraně. V lize skóroval třikrát, z toho dvě trefy zaznamenal v posledním utkání proti vedoucím Teplicím. Díky kvalitním výkonům se Pavel Dreksa stal jedním z největších hrdinů Sigmy v podzimní části sezóny. „Pro mě je to fakt asi sezóna z říše snů,“ usmívá se Pavel Dreksa. Před zápasem jste říkali, že budete první tým co letos porazí Teplice a slovo jste dodrželi… Já si myslím, že dneska jsme úkol splnili do puntíku. Dokázali jsme se odvděčit divákům a dali jsme jim krásný dárek pod stromeček. Myslím, že to byla ke konci výborná podívaná. I když jsme se ze začátku trochu strachovali, když jsme dostali zbytečně ty kontaktní góly, ale myslím, že to dopadlo výborně a jsme strašně rádi. Diváci skutečně byli hodně spokojení a byla to krásná rozlučka s domácím prostředím… Určitě jsem rád, že jsme jim dali takový dárek. Tentokrát si to určitě zasloužili, fandili od první minuty a byli skvělí. I pan Brückner si zvolil ideální zápas pro návštěvu… Určitě, padlo osm gólů, což je na naši ligu nevídané. Určitě musel být každý spokojen. I vy musíte být extrémně spokojen, dvakrát jste skóroval. Jasně, u mě je to rarita. Dva góly si asi zase sto let nedám. Ale jsem za to strašně moc rád, že mi to tam dneska spadlo. Už v předchozích zápasech jsem měl několik šancí, to se mi nepovedlo. Jsem rád, že jsem pomohl k vítězství. Jak vypadala příprava na Teplice, zařadili jste něco speciálního? Já jsem byl na reprezentačním srazu jedenadvacítek, takže jsem tady moc nebyl, ale připravovali jsme se normálně jako na každý mistrovský zápas. Soustředili jsme se na Teplice, věděli jsme, že to bude těžké utkání, i když předtím byly nějaké dohady kvůli té nemoci. Ale tím jsme se nezabývali. Věděli jsme, že Teplice mají i tak kvalitní manšaft, a že proti nim chceme své výkony potvrdit. Opravdu se hodně mluvilo o nemocech, hlavně o teplické prasečí chřipce, mělo to nějaký vliv? Myslím, že nás to vůbec neovlivnilo. My jsme na to nebrali ohled. Máme kvalitní široký kádr a Teplice taky. Na to se nemůžeme vymlouvat. Ani boj Teplic za odložení utkání jste nijak neřešili? Myslím, že jsme to nevnímali. Přečetli jsme si to v novinách, řekli jsme si o tom něco v kabině, ale stejně jsme věděli, že to bude náročný zápas, a že se na něj musíme připravit jako obvykle. Michal Hubník a Rudolf Otepka měli příušnice, jak to s nimi vypadá? V den zápasu s Teplicemi se už oba dva přišli podívat do kabiny. Myslím, že Ruda už začne od zítřka trénovat. Jak je to s Hubňou nevím, ale myslím, že se začne postupně připravovat a zapojí se až v lednu, měl těžší průběh příušnic. Poslední zápas podzimu na vás čeká v Ostravě, stoprocentně myslíte na výhru… Bude to zase těžké utkání a uvidíme, jak to dopadne. Připravíme se na to jako na Teplice. Teď máme dvacet dva bodů a určitě jich chceme mít do jara dvacet pět. Stal jste se členem juniorské reprezentace, základním kamenem A-týmu v Olomouci, jaká je pro vás podzimní část sezóny? Já říkám, že pro mě je to fakt asi sezóna z říše snů. Ptá se mě na to hodně novinářů, dostal jsem se do áčka, život se mi fakt trochu proměnil a jsem strašně šťastný, že to tak jde a doufám, že to bude pokračovat.