Pospíšil: Uvidíme, snad to vyjde

02.11.2012 / A tým

O výhře SK Sigma Olomouc v prvním utkání osmifinále Poháru České pošty rozhodl záložník Martin Pospíšil. V sedmatřicáté minutě zápasu dostal míč od Michala Hubníka. A vyrazil ze středu pole přímo na bránu. Cestou setřepal tři protihráče a křížnou střelou překonal brankáře Dukly. Branku jste dal po výtečné akci, odvážně jste zaútočil středem a obranou soupeře lehce projel. Myslím, že se mi moc nedařilo, hlavně v prvním poločase. Tak jsem to zkusil zlomit takovou akcí a dát gól. Snad to ten gól nahradil. V hledišti byl údajně trenér reprezentace Michal Bílek, který se na vás přišel podívat. Vůbec jsem nevěděl, že na zápase je. Ale i kdybych to věděl, tak by to na nic vliv nemělo. Věděl jsem, že v Teplicích je pan Pešice, ale nemyslel jsem na to.

Dobře. A co myslíte, ukázal jste se panu Bílkovi v reprezentační formě? No, myslím, že to zrovna reprezentační forma nebyla. Akorát to nahradila ta branka. Jinak si myslím, že výkon nebyl takový, jaký by měl být. Ale ten gól to snad trošku nahradil, uvidíme, snad to vyjde. Šlo o první zápas osmifinále, bylo to nějaké jiné, než běžný ligový duel? Třeba opatrnější? Vždycky je to o tom hlavně nedostat branku a nějaký gól naopak dát. To jsme také chtěli, protože když dáte venku góla a neinkasujete, tak se pak doma hraje v klidu. To jsme splnili, takže můžeme být spokojení. Mohli jste dát i více než jeden gól. Ve druhém poločase jste byl třeba zrovna vy po centru Honzy Schulmeistera sám před bránou, ale šlo to vedle. Co chybělo? Moc nechybělo. Balon špatně skočil, takže už jsem na něj pořádně nedosáhl. Ale takových akcí, kdy chybělo fakt jenom kousek, jsme tam měli víc, těch střel z boku tam měli kluci dost, škoda, že to šlo pokaždé nad, mohli jsme přidat ještě jeden gól. Výchozí pozice pro odvetu je dobrá? Určitě výborná. Jeli jsme na Duklu s tím, že chceme nějaký gól dát, to se nám splnilo. Doma už si to musíme pohlídat a postoupit. Jak se hrálo vám osobně. V neděli jste hráli v Teplicích, domů se vrátili v noci, pak jste ve středu zase cestovali k zápasu přes půl republiky. No, měl jsem toho už docela dost, už o poločase jsem říkal trenérovi, že trošku tahám nohy. Měl jsem ještě ty dva zápasy za reprezentaci, takže už jsem to trošku cítil, tu únavu. Pak mě těch dvacet minut před koncem pošetřil.