06.08.2013 / A tým
Útočník Jan Schulmeister nastoupil v pondělí dohrávce 3. kola Gambrinus ligy poprvé v sezoně 2013/2014 v základní sestavě. A trenérovi Martinovi Kotůlkovi se za důvěru odvděčil výtečným výkonem v duelu, který Hanáci vyhráli 3:2. Na první dvě branky zápasu přihrával právě Honza Schulmeister. Poprvé to byl centr z rohového kopu pro Martina Šindeláře, podruhé ideální příhra po brejku pro Honzu Navrátila. A nejen proto byl Jan Schulmeister vybrán Českou televizí za nejlepšího hráče zápasu. Utkání na Slavii jste nakonec vyhráli jen o jednu branku, ale průběžně jste vedli o dva góly, dva nula a tři k jedné. Nebylo to tedy jednoduché. Jasně, že to bylo těžké. Bylo jasné, že Slavia se nevzdá a bude šlapat až do konce. Protože na to byla podobně jako my a body potřebovala jako sůl. Dalo se čekat, že do toho také dají všechno. Ale bohudík my jsme do toho dali o těch pár procent navíc. Vy jste se viditelně cítil an hřišti hodně dobře. Ne jenom herně, ale byl jste i produktivní, máte dvě asistence. Cítil jsem se dobře. Chtěl jsem si ten zápas užít, což se mi povedlo. Navíc jsme vyhráli, co víc si přát. Cítil jsem se výborně, chtěl jsem přesvědčit trenéra. V prvních dvou kolech jsem tolik důvěru nedostával, jak bych si představoval. Chtěl jsem ho přesvědčit, že do sestavy patřím, aby se mnou počítal víc. Dostal jste žlutou kartu, celkem přísnou, přitom se nezdálo, že byste záměrně zdržoval. Ne. Přemýšlel jsem, co bych chtěl zahrát, jak je soupeř postavený. Jejich kotel tak řval, že jsem rozhodčího vůbec neslyšel. A pak jsem viděl, že ke mně přiběhl a dal mi žlutou. Standardky vám celkem vycházely, dali jste z rohu gól, měli z nich i další vyložené šance. Vycházely nám, pak zase bude třeba deset kol, kdy trefíme prvního hráče, že. Díky bohu, že z toho padla první branka, která nás trošku uvolnila. Pak jsme přidali další gól, bohužel jsme pak inkasovali. Jen smůla, že byl ten konec takový dramatický. Řekl bych, že po vymyšlené standardce nám dali druhý gól a závěr byl zbytečné drama, to byla škoda, mohli jsme si to užít víc. Hotovo už mohlo být ale mnohem dřív, dali jste třetí branku, která měla platit, ale neplatila. Mohlo. Ale rozhodčí mávl ofsajd a my nad tím nemůžeme v zápase přemýšlet déle, než tři vteřiny. A musíme pracovat dál. Naplno jste po dvou planých kolech zabodovali. Co to bude znamenat pro psychiku týmu? Jistě vám to hodně pomůže. Doufám. Budeme to brát jako odrazový můstek. Ale každý zápas je jiný. A my musíme na takový výkon navázat. Když jsem pak díval na kluky z lavky, tak polovina nemohla. Což není samozřejmě tím, že bychom špatně trénovali, ale prostě do toho dali fakt maximum! A to, že se mi dařilo, to bylo výkonem celého týmu, já jsem se jen svezl. Co se změnilo ve srovnání s prvními dvěma zápasy? Nic. Nezměnili jsme nic. Řekli jsme si, že hrát jako ten zápas na Dukle prostě nejde, protože tam nebylo vůbec nic. Řekli jsme si, že musíme hrát pravý opak a plnit to, co nám trenér řekne. Protože připraveni takticky před zápasem jsme byli dobře, jenže byly tam nějaké výpadky. A potom už se to sype. Na Slavii jsme hráli jako jeden muž, bojovali jeden za druhého, nehledali žádné výmluvy a prostě jezdili po prdeli. A to ovoce přišlo. V sestavě bylo několik změn, takže tým si pořád ještě sedá? To je otázka pro trenéra. Já do sestavy patřit chci, budu se pro to snažit dělat všechno a podávat maximální výkony, jaké můžu. Poprvé nastoupil Vlasta Vidlička, Ivan Lietava dal ve třetí zápase druhou branku. Posily zapadly dobře. Ivanovi to střílí, přineslo nám to body. Trenér nám v přípravě ukazuje, co chce od Ivana, co od nás, jak ho máme hledat. Pořád to asi není stoprocentní, ale pracujeme na tom, aby to bylo super. A Vidla se předvedl kvalitním výkonem, je to zkušený hráč.