02.08.2006 / A tým
Pogon Štětín, Borussia Dortmund, Hamburger SV. Pamatujete si, co bylo před rokem? Letní fotbalová horečka nakazila celou Hanou a dvakrát vyprodala Andrův stadion. Možná si vybavíte, že při nástupu hráčů v domácím zápase s Dortmundem se celá severní tribuna pomocí igelitových pruhů zahalila do modré a odkryla velký nápis "Sigma". A to byl teprve začátek. Téměř na každém domácím utkání se v kotli objevila nějaká připravená choreografie. Bojovné nápisy na velikých transparentech, barevné kartony, veliká vlajka se siluetou města nebo obrovská plachta zesměšňující rivala. Kdo za tím stojí? Není to žádná profesionální povzbuzovací agentura, vše pochází od samotného základního kamene fotbalu, od fanoušků. Lidí, kteří tráví hodiny i dny s přípravou něčeho, co pak svět spatří jen na pár vteřin. Proč to dělají a kde se vlastně v Olomouci vzali? Odpovědi na tyto i další otázky vám přináší náš list. Zlom přišel loni Na zdejších stadionech lze v posledních letech pozorovat velký rozmach ve tvorbě choreografií. Sektorové vlajky, konfety, obrazce z barevných kartonů, to bychom před pár lety hledali na ligových utkáních marně. Mnoho fanoušků inspirovala mistrovská sezona Baníku v sezoně 2003/2004, kdy pravidelně vyprodané Bazaly a nápady jejich fanoušků působily pro mnohé jako pohled do zemí fotbalu zaslíbených. Do tohoto období spadají i první pokusy fanoušků Sigmy. "Před dvěma třemi lety mě to zaujalo na internetu a domluvili jsme se s kamarády, že bychom se o něco mohli pokusit. První pokus měl úspěch, tak jsme se postupně začali pouštět do složitějších a složitějších choreografiíé. Přibližně před rokem jsme začali fungovat organizovaně a loňská sezona byla v tomto zlomová. Na každý zápas už bylo dopředu něco připravené a mělo to nějakou myšlenku," vypráví krátkou historii Bedny, spolutvůrce olomoucké ultras scény a pokračuje: "Nejvíc nás nakoply dva zápasy v Intertotu s Dortmundem a Hamburgem. Když zvedla plná severní tribuna igelity, tak z toho byli všichni paf. To se mi docela líbilo..." Platí i hráči Příprava na běžné ligové utkání začíná den dva předem podle náročnosti nápadu. Na celé realizaci se podílí kolem pěti až sedmi lidí. "Je to dostačující číslo. Problémy jsou spíš s financemi a materiálem. Peníze vybíráme mezi sebou, prodáváme vlastní pohlednice i samolepky, teď chystáme i vlastní DVD. Ale více než polovinou nám přispívá klub. Na venkovní utkání nám dává lístky zadarmo, které jsme se ovšem po dohodě všech rozhodli mezi sebou prodávat a výtěžek použít právě pro tvorbu choreografií. Dobrovolně i mezi sebou vybírají hráči před každým utkáním, což je pro nás taky podstatná částka," vyjmenoval zdroje Bedny. I když se klub významnou měrou podílí na financování, nefunguje jako cenzura. "Ze začátku sice byly takové tendence, ale pak jsme se vzájemně dohodli na určité hranici, kterou nebudeme překračovat, a klub nám ponechal volnost. Navzájem si vycházíme vstříc," prozradil ještě Bedny. Ultras liga Stejně jako má fotbalová liga své dlouho očekávané zápasy a derby, nejinak tomu je i u fanoušků. Je naprostou nutností se vytáhnout s něčím efektním v zápasech s Baníkem, Brnem či pražskými kluby. Existuje i takzvaná Ultras liga, kde se mohou na produkce jiných týmů podívat i ostatní fanoušci. "Usilujeme o třetí místo, na Baník zatím nemáme, ale kdyby chodil plný stadion, nebyl by problém je překonat," myslí si Bedny a pokračuje: "V Olomouci se lidi celkem chytají, jen je potřeba je přesvědčit, že to není nic špatného. Nic, čeho by se měli bát. Nevím jak ostatní, ale třeba já se na fotbal chodím bavit a odreagovat od práce." Důvodů je více Impulsů, které nutí čím dál více fanoušků trávit své volno nad přípravou transparentů, vlajek nebo barevných kartonů jsou různé. Vedle sportovního soupeření ve výše zmíněné Ultras lize je to určitě chuť pobavit sebe i ostatní diváky na stadionu. Těžko něčím nahradit pocit, který zažívá autor díla, na které se upírají zraky několika tisíc lidí. Tím hlavním důvodem je ovšem podpora hráčů v jejich boji se soupeřem. "Pokud bych mohl, určitě bych se hráčů zeptal, jestli si toho při zápase všímají, jestli to berou jako podporu nebo je jim to jedno. Zajímalo by mě, jaký na to mají samotní hráči názor a jestli by na tom třeba něco změnili. Vždyť na to sami přispívají," přemítá Bedny. Snem všechny tribuny Nejen fotbalem už se chodí diváci bavit na fotbal. Paradox? Jen zdánlivě. Vždyť na Sigmu už se chodí soutěžit o ledničky a televize, mladší ročníky v prvních řadách obdivují roztleskávačky a mnozí si s chutí dopřejí nějaký ten párek a pivo. Proto se nabízí otázka, co nového nabídne v blížící se sezoně domácí kotel. "Viděl jsem nějakou inspiraci v Maďarsku, co bychom rádi zkusili v našich podmínkách. V našem sektoru obvykle není plno, takže musíme vymýšlet něco takového, aby to zakrylo celý sektor, vypadalo to efektně a nebylo na to potřeba tolika lidí. Bohužel však budeme všechny zajímavé zápasy hrát na začátku podzimu venku," lituje muž číslo jedna olomouckých ultras. A sen olomouckých fanoušků? "Rozhodně choreografie po celém stadionu. S Dortmundem byla severní tribuna, ale pokud by se podařily i všechny ostatní, tak s tím bych byl asi hodně spokojený," usmál se a přesvědčivě dodal: "Možné to určitě je". Sny jsou přece od toho, aby se plnily. Na začátek úplně postačí, když si na fotbal nebudeme chodit vyprazdňovat dvoutýdenní kontejner frustrace z nesnesitelné tíhy života, ale odpočinout si a pobavit se.