27.02.2013 / A tým
Napřed dostal trošku lacinou branku, ale pak se stal jedním z hrdinů zápasu a strůjců vítězství. Brankář SK Sigma Olomouc Zdeněk Zlámal v nedělním duelu proti Slavii ukázal, proč je přezdíván SuperBob. Modrá lavina po poločase vedla 2:1 a tímto stavem také utkání skončilo. I proto, že Zlámal v závěru předvedl dva superzákroky. A mohl tak se svými spoluhráči slavit vítězství. „Klukům jsem zase slíbil večeři. Ale ta předchozí mě stála fakt moc, tak jim tentokrát dám nějaký limit, asi pět tisíc,“ řekl Zlámal. Sigma v zápase proti Slavii od osmé minuty prohrávala, dostal jste trošku nešťastnou branku. Přesně tak. Marcel Gecov vystřelil, viděl jsem jeho střelu pozdě, až skočila o zem, a dostal jsem z toho gól. Byl to hodně nešťastný gól. Ve druhém poločase už to bylo jiné, tam už jste žádné nešťastné momenty neměl. Prohrávali jsme jedna nula takovým gólem. A takhle se pozná síla mužstva, že jsme to otočili, že jsme se z toho, jak to říct slušně, nepodělali. Jak to kluci otočili na dva jedna, tak jsem si říkal, že góla už nesmím dostat. A to se naštěstí povedlo. V závěru zápasu měla Slavia několik nepříjemných závarů. Už jsme nehráli jako v prvním poločase, tak uvolněně. Ale to tak bývá. Já říkám, že není umění vyhrát, když se daří, ale vyhrát, když se nedaří. Třeba Sparta takto vždycky vyhrávala, i když se jí zrovna nedařilo, tak stejně o gól vyhrála. Teď už to jde i nám, jen tak dál. Jablonec prohrál, takže jste stáhli ztrátu na třetí příčku. Od začátku sezony říkám, že hrajeme o nejvyšší příčky. Jsou to pro nás důležité tři body, stáhli jsme ztrátu na Jablonec. A jedeme dál. Pro brankáře to asi nebyl jednoduchý zápas. Určitě ne. Hrozně těžký terén, na rukavicích to klouzalo. Vzhledem ke špatnému počasí jsme trénovali na umělce, to je hodně těžké i pro hráče přejít z umělky na přírodní trávu. Takže nebylo to vůbec jednoduché, balon klouzal. Ale když vyhrajeme takové těžké zápasy, kdy se i nedaří, tak to mě dvakrát tolik těší. Přesto jste v závěru zápasu zmařil soupeři dvě loženky. Při té první si zpracoval na malém vápně balon. Vyběhl jsem proti němu, trefilo mě to do špičky a těsně přeletělo bránu. A ten druhý, to jsem se přemisťoval, on to dával z jedničky a nohou jsem to vykopl do strany. Bylo tam štěstí. Jak těžké bylo se znovu zkoncentrovat po tom úvodu a smolně inkasované brance. Gól byl nešťastný. Ale to mě nesmí položit. Prostě musím pokračovat dál a věřit. Tady vidíte, že to funguje. Ani na moment jsem nezaváhal a řekl si, že další gól už nedostanu. A to se neštěstí povedlo. Vy jste před utkáním říkal, že máte proti Slavii extra motivaci. Je to tak. Zase jsem klukům slíbil, že když porazíme Slavii, tak je pozvu na večeři. Minule byla hodně drahá, to bylo až moc, stálo mě to osmnáct tisíc. To jsem trošku plakal (směje se). Znovu je pozvu, ale doufám, že už to bude levnější, osmnáct tisíc, to už ne, dám jim limit pět tisíc.