Hrával jsem za Sigmu … Darko Šuškavčevič (1974)

05.05.2011 / A tým

Do dnešního pokračování rubriky Hrával jsem za Sigmu … jsme vybrali zahraničního fotbalistu. A je to volba, za kterou se nebudou zlobit fanoušci z ani jednoho tábora. O své fotbalové kariéře naší redakci povyprávěl stoper Darko Šuškavčevič, který úspěšně působil v SK Sigma Olomouc i na Slovácku. „Byl jsem tady dva roky, bylo to super,“ říká Darko Šuškavčevič.

Když se řekne - hrával jsem za Sigmu, co se vám nejdříve vybaví? Líbilo se vám v Olomouci nebo ne?

Jo, líbilo se mi tady určitě. Vzpomínám na to jenom v tom nejlepším. Byl jsem tady dva roky, bylo to super. Možná až na ten odchod, to mě trošku mrzelo, že to tak dopadlo. I když jsem měl smlouvu jen na dva roky, tak mě to trošku dostalo, že mi to neřekli trošku dřív. To mě mrzí, ale už je to za mnou, už jsem to hodil za hlavu. Jinak všechno ostatní bylo super, škoda, že se nehrál nějaký evropský pohár a nebylo nějaké medailové umístění.

Jak malý Darko začínal s fotbalem? Proč jste se začal věnovat právě tomuto sportu?

Pocházím z vesnice, jako děcka jsme si pořád hráli s balonem. Moje teta měla známého, který trénoval mládež. Ta se zeptala, jestli bych nemohl chodit. Ale začínal jsem pozdě, bylo mi kolem čtrnácti.

To je možná trošku zvláštní začínat tak pozdě a nakonec se dokázat prosadit na nejvyšší úrovni.

V té době se tam u nás hrávala třetí liga. Nebylo to takové jako dnes, že hned jdou malé děti hrát nějaký sport. Hrávali jsme fotbal jako malí jenom tak, pak jsem začal chodit do fotbalu.

Jak se potom vaše kariéra vyvíjela?

Do devatenácti jsem byl v Černé Hoře. Tři roky jsem hrál jako junior za áčko. Tehdy jsme hráli druhou jugoslávskou ligu, to byla silný soutěž. V devatenácti jsem odešel do první ligy, do klubu Hajduk Kula. Tam jsem byl čtyři roky. Pak jsem šel do Vojvodiny Novi Sad, kde jsem byl dva roky. Potom bylo půl roku ve Slavii a od tamtud jsem odešel do Řecka, do Panioniosu. Tam jsem byl půl roku a bohužel jsem se tam zranil. Bylo to těžké zranění achilovky. Skoro rok jsem nehrál, už jsem si myslel, že nikdy nekopnu do balonu. Fakt to pro mě bylo těžké období. Operace, rekonvalescence, dlouho to nebylo ono, na tréninku mě všechno bolelo. Skutečně jsem si tehdy říkal, že už to nepůjde. Ale pak se to dalo dohromady a vrátil jsem se. Na rozehrání jsem byl v Budvě, doma v Černé Hoře. Potom jsem šel do Slovácka a po dvou letech tam do Olomouce.

Jak došlo k vašemu přestupu do Slavie? Jak si vás tehdy vybrali?

Tehdy jsme hráli s Vojvodinou Novi Sad Pohár UEFA proti Slavii. První jsme hráli nula nula, nebyli jsme horší. Odvetu v Praze to samé, ale prohráli jsme dva tři. A půlroku potom se Slavii ozvala přes manažera Martinoviče. A přes něj se to dojednalo. Pan Cipro tam byl trenérem. Slavia čekala, jestli odejde stoper Vlček. Odešel, takže jsem mohl přijít na přestup.

Přišel jste do ciziny, byly začátky těžké?

Líbilo se mi tam. Bylo tam dobře. Je fakt, že jsem to měl trošku složitější. Poprvé jedeš někam pryč do ciziny, neznáš jazyk. Nebyl tam nikdo z bývalé Jugoslávie, kdo by mi trošku pomohl. Chvilku to trvalo, chytil jsem se tuším ve čtvrtém nebo pátém kole, bylo to právě proti Synotu. Tehdy Slavia neměla žádné problémy, fungovala. Chyběl jen stadion, hrávalo se na Strahově. Takže moc lidí nechodilo, patnáct set, dva tisíce, to bylo hrozné. Ale jinak bylo na Slavii dobře.

Ze Slavie jste šel do Řecka. Tam to zřejmě nebylo tak moc dobré.

Bylo to hrozné. Tam nebylo nic jisté. Když odehraješ špatný zápas, diváci tě lynčují, příští zápas je to dobré, vyhraješ, tak tě milují. Taková divočina. To samé smlouvy, co si domluvíš, to není jisté, jen to, co dostaneš dopředu. Je to podle mě pro starší hráče. Když tam odejde někdo mladší, tak to je konec. Tam to fakt nemá úroveň, kromě Panathinaikosu a AEK, ty ostatní kluby … I když my jsme tehdy hráli dva roky za sebou Pohár UEFA. I na Barceloně. Byl tam stoper Vlček, Jarda Drobný, trénoval tam Slovák Bubenko, tam byl i Martin Vaniak. Ale byl to takový zážitek, že ať už to má člověk za sebou. Jestli můžu někomu doporučit, tak do Řecka určitě ne.

A z horkokrevného Řecka jste se podruhé dostal do České republiky.

Po zranění jsem se doma rozehrál a přišla nabídka ze Slovácka. To mě fakt potěšilo. Rok a půl jsem skoro nehrál, nečekal jsem to, měl jsem jedenatřicet let. Byl jsem spokojený, zvlášť první rok, když nás trénoval Standa Levý. Hráli jsme dobrý fotbal, diváci byli výborní. Pak přišel trenér Plíšek a už byl konec. Pak ho odvolali, protože se hrálo fakt špatně. Slovácko potom spadlo, on ta měl podle mě velký vliv. Ale diváci na Slovácku, ti jsou fakt klobouk dolů. Když se daří nebo nedaří, stále jsou slyšet, pořád fandí.

Tento rozhovor vyjde v zápasovém bulletinu při utkání SK Sigma Olomouc – Slovácko. Komu budete fandit?

No, tak to budu mít těžké (směje se). Hlavně ať vyhraje fotbal. A když přijedou lidi ze Slovácka, tak udělají alespoň kulisu. Tam většinou fandí, i když se nedaří. Není to jako v Olomouci hlavní tribuna, tam nadávají pořádně. Hráli jsme tady se Spartou, bylo to snad ve druhém kole a ani ne v páté minutě už mi kdosi začal nadávat. Říkal jsem si, to snad ne? Byl to začátek utkání a bylo to pořád nula nula. Je škoda, že diváků v Olomouci nechodí o něco víc, byla by pak lepší atmosféra a určitě i lepší výsledky. Každý umí fandit, když se daří. Ale je potřeba podpořit v opačném případě. Když se nedaří. Ti kluci nehrají naschvál špatně.

Fotbal už nehrajete, ale zůstal jste u něj.

Už nehraju, rok a půl trénuju děcka ve fotbalové akademii, kterou má kamarád. Má ji už přes deset let. Kdysi jsme spolu hráli fotbal. Když jsem to definitivně zabalil, tak se mě ptal, jestli to nechci zkusit. Tak jsem mu řekl, že ano, že to zkusím a uvidíme. Dneska můžu říct, že jsem to udělal správně, na každý trénink se těším, baví mě to. Uvidíme, do kdy to vydrží.

Máte mezi svěřenci nějakého šikovného, kdo podobně jako vy půjde za fotbalem do ciziny?

Jsou tam šikovní kluci, ročník devadesát pět, šest, ti byli na testu v Parmě, Dortmundu, AC Milán.

Vědí ti kluci, kdo je trénuje?

Ano, určitě, Už byly i kartičky, kde jste byl, co jste byl (směje se). Kluky to zajímá.

A chtěl byste trénovat i na nejvyšší úrovni?

Zkusil bych to, uvidím. Teď si chci udělat licenci, přihlásím se. Zkusím to a uvidím, v nejhorším zůstanu u děcek.

Darko Šuškavčevič - 28. 4. 1974

Post: obránce

Klubová příslušnost

Buducnost Podgorica (1988-90)

Mladost Podgorica (1990-94)

Hajduk Kula (1994-98)