Hrával jsem za Sigmu … Jiří Vít ml. (*1977)

25.04.2013 / A tým

Pro další díl rubriky Hrával jsem za Sigmu … jsme vybrali hráče, který je odchovancem našeho klubu, byl v kádrech všech věkových kategorií. Na Andrově stadionu dal i gól. Ale za áčko SK Sigma Olomouc v nejvyšší soutěži nikdy nehrál. Je to Jiří Vít mladší, syn našeho bývalého brankáře, později maséra, kustoda, asistenta trenéra a trenéra brankářů Jiřího Víta. Jiří mladší se nakonec do první ligy propracoval, nejvíc zápasů odehrál za Mladou Boleslav, která je naším dnešním soupeřem.

Vy jste byl v SK Sigma od začátku kariéry, byl jste v kádru prvoligového áčka, ale za první tým jste nikdy nehrál. Co se vám vybaví, když se řekne Hrával jsem za Sigmu?

Byl jsem odchovanec, od žáčků až po dorost a juniorku. Pak jsem pod trenérem Bokšou na půl roku naskočil do áčka. Ale ten sen zahrát si za Sigmu, za první mužstvo, v první lize, to se mi nepovedlo splnit. Hrál jsem nějaké přípravy, nějaký pohár, ale do ligy jsem nenaskočil. Mrzí mě to, ale to je život. Povedlo se mi to v jiném mančaftu.

Jak a kdy jste začínal s fotbalem? U vás to bylo asi jasně dané.

Jasně. Taťka byl gólman, ten mě k fotbalu v Olomouci přivedl. Mě to okamžitě začalo bavit a udržel jsem se u fotbalu vlastně až do dneška. Ale v těchto dnech už se právě smiřuju s tím, že fotbal na velké úrovni už hrát nebudu.

Na jakém postu jste začínal?

No, zkoušel jsem to jako brankáře. Ale tenkrát v těch pěti šesti letech jsem byl strašně malý. Začínal jsem se staršíma klukama, dostával jsem hodně gólů, protože jsem byl prcek. Což mě přestalo bavit, takže jsem pak naskočil do útoku. A v žácích jsem hrál útočníka.

Vy jste potom v mužích, v lize, hrál spíše na defenzivních postech. Kdy jste se na ně z toho útoku překlopil?

Z útočníka jsem se přeškolil na obránce, mám dojem, až někdy v dorostu. To nás trénoval pan Ivan Čech. Pod ním jsem se přeškolil na obránce.

Tehdy jste v dorostu byli celkem silný ročník, vyhráli jste ligu.

Tentokrát začínala celostátní dorostenecká liga a nám se ji povedlo vyhrát. Sešel se dobrý ročník, v tom mužstvu byli Marek Heinz, Tomáš Ujfaluši nebo Luboš Štrbík. Povedlo se nám to tenkrát vyhrát, bylo to příjemné.

Proč myslíte, že jste tehdy šanci v áčku Sigmy nedostal? Bylo to velkou konkurencí? Tehdy byli v týmu Kovář, Machala nebo Ujfaluši.

Konkurence je vždycky. Byli tam lepší hráči, já jsem v té době ještě neměl na první ligu výkonnost. Bylo mi nějakých dvacet, to říkám na rovinu. Šel jsem na hostování, za pár let se mi pak podařilo do ligového mužstva dostat. Někteří hráči naskočí do ligy v osmnácti, mě se to povedlo až ve čtyřiadvaceti.

Vy jste ze Sigmy napřed chodil po hostováních. Máte tam i kluby, co dnes už mnoha fanouškům nic neřeknou – Poštornou a Ratíškovice.

V té době, už to bude patnáct let, to tak chodilo. Našel se nějaký mecenáš, který se rozhodl, že bude do sportu dávat peníze. V Poštorné to byl pan Baránek, v Ratíškovicích Kotásek. Ti do fotbalu dávali peníze, vydrželo to třeba pět šest let. A pak jednoho dne se rozhodli, že už je to neuspokojuje, tak ten fotbal na vrcholové úrovni v tom místě skončil.

Vás ale Ratíškovice nasměrovaly směrem nahoru, do první ligy. Byl tam pan trenér Palička, který se vás potom vzal do Jablonce.

Ano. Trénoval tam pan Palička. To byl druholigový klub, bral si tam kluky z Olomouce, kteří zatím neměli na první ligu v Olomouci výkonnost. A dával jim možnost ve druhé lize. A to byl i můj případ. Potom bylo to štěstí, že on dostal nabídku z Jablonce. Já jsem se mu tentokrát do mužstva hodil, tak jsem tam šel s ním.

A tam jste se dočkal konečně první ligy.

Přesně tak. Byla to pro mě první ligová štace, kde jsem okusil nejvyšší soutěž, odehrál jsem tam první start v lize. Hodně mi v tom pomohl trenér Palička. Dal mi tu možnost, byl jsem strašně rád, že jsem ji dostal.

V Jablonci jste byl krátce, pak jste šel do Mladé Boleslavi.

No, tam to bylo o něco delší. V Jablonci necelé dva roky, pak jsem šel do Boleslavi. Tam byl shodou okolností trenér Bokša, který se mě pár let předtím vzal do kádru v Sigmě jako mladého hráče. Takže mě z Olomouce dobře znal, pod ním jsem tady nakoukl do prvního mužstva. Věděl o mně, vzal si hráče, kterého znal. Tak jsem se dostal do Boleslavi. A musím říct, že to byla moje nejlepší štace, ty necelé tři roky, co jsem tam byl. To byl můj vrchol, té moji krátké kariéry.

Vy jste si zahrál i evropské poháry.

Po roce tam došlo k výměně trenéra, místo Bokši přišel Uhrin mladší. Povedlo se nám ligu zachránit, potom jsem skončil na druhém místě a další rok na třetím. A tam jsem nakoukl i do evropských pohárů, několik zápasů se mi podařilo odehrát. Takže jsem poznal i to krásné, proč se ten fotbal hraje.

Ligu jste za Olomouc nehrál, ale na Andrově stadionu jste dal gól. V sezoně 2005/2006 jste skóroval v obou zápasech proti Sigmě, doma i venku.

Přesně tak (směje se). Moc gólů jsem v lize nevstřelil. Ale proti Olomouci jsem měl vždycky větší motivaci. A povedlo se, že jsem dal dva góly. Bylo to takovou tou zvýšenou motivací, že jsem hrál proti klubu, ve kterém jsem vyrůstal. Ty góly, to byl takový dárek. V té sezoně se mi to povedlo jak na Andrově stadionu, tak i potom v Boleslavi.

Vy jste se potom z Mladé Boleslavi vydal jinam, působil jste v Jihlavě, Hradci Králové a Čáslavi.

V Boleslavi mi končila smlouva. Neřekl bych, že se mi nedařilo, ale už ta výkonnost nebyla ideální, takže jsem se dostal jenom do druholigového mužstva, do Jihlavy. Ta tenkrát bojovala o postup do první ligy, tam se nám to nepovedlo. Byl jsem tam asi jenom půl roku. Pak už následoval Hradec Králové a Čáslav. To byly také druholigové štace. Ale i tam jsem prožil pěkné chvíle. V Čáslavi jsem byl na hostování na půl roku z Hradce. Povedlo se nám skončit na druhém místě, což zajišťovalo postup. Ale Čáslav tehdy neměla stadion, ani kádr, tak první ligu prodali tentokrát Slovácku. Druhé místo tenkrát ve druhé lize, to byl taky pěkný úspěch.

Kam jste se vydal po Čáslavi?

Po Čáslav jsem namířil do Rakouska. Do čtvrté rakouské, kde jsem byl dva a půl roku. Byl ASK Kottingbrunn. Jednak jsem chtěl zkusit zahraničí, ale také jsem tam šel kvůli podmínkám, byly za to peníze, které bych u nás ve čtvrté lize nedostal.

Hrajete ještě fotbal?

Pomalu jsem s fotbalem skončil, teď se dostává do života bez něj. Čas na sportování už vypršel. Bydlím v Liberci, teď hledám nějakou činnost, do které bych se zařadil. Samozřejmě nějakou práci, což je trošku složitější, protože pracovní praxi jsem měl z minulosti nulovou, a také bych rád působil ve fotbale. U fotbalu bych rád zůstal, nějakou tu trenérskou licenci už jsem si udělal. Chtěl bych se ve fotbale udržet, třeba jednou skončím v Olomouci u mládeže (směje se).

A jak to máte teď s fanděním? Vyrůstal jste v Olomouci, ligu hrával v Jablonci a Mladé Boleslavi, bydlíte v Liberci. Komu fandíte?

Pořád sleduju hodně olomoucké kluky, jak se jim daří. Neřekl bych, že mi nějak extra přirostlo k srdci nějaké mužstvo, za které jsem hrál. Pořád tam mám na prvním místě Olomouc, tam jsem toho prožil hodně. Teď jsem se usadil v Liberci, takže sleduju Liberec, okrajově i Jablonec a Boleslav, ale nejvíce mě zajímají výsledky Olomouce.

Takže když dnes hraje SK Sigma proti Boleslavi, tak máte jasno. Fandíte Sigmě a Sigma dnes vyhraje.

Přál bych jim to. Protože vím, že teď ve třech ligových kolech nevyhráli a ani nevstřelili gól, k tomu ty pohárové zápasy se Spartou, to je pět neúspěšných zápasů. Přál bych klukům, aby už proti Boleslavi nějaký ten gól dali, vyhráli a zase se odpíchli k lepším výsledkům.

Jiří Vít mladší

Narozen: 18. 8. 1977

Post: obránce

Bilance v I. lize: 82 utkání/4 branky

Klubová příslušnost

SK Sigma Olomouc (1982 - 1998)

Tatran Poštorná (1999)

FC PSJ Jihlava (1999)

SK Sigma Olomouc (1999 - 2000)

Baník Ratíškovice (2000 - 2002)

FK Jablonec (2002 - 2003)

FK Mladá Boleslav (2004 - 2006)