Buchta debutoval v české 1. lize, v pětatřiceti

11.08.2015 / A tým

Neobvyklý zápas si prožil v sobotu brankář SK Sigma Olomouc Miloš Buchta (1980). Zkušeností už má dost, nasbíral je za roky působení na Slovensku nebo v Rumunsku. Ale českou nejvyšší soutěž, tu ještě nechytal, debutoval v ní v pětatřiceti letech. „Do pětatřiceti jsem si počkal na premiéru v české lize. Před třinácti čtrnácti lety, když jsem byl v Sigmě poprvé, tak jsem tu šanci nedostal. Jsem rád, že se to podařilo po těch mnoha letech a putování po světě,“ řekl Miloš Buchta.

V pětatřiceti jste měl premiéru v české nejvyšší soutěži. Jaké to pro vás bylo?
Myslím, že to bylo v pohodě. Do pětatřiceti jsem si počkal na premiéru v české lize. Před třinácti čtrnácti lety, když jsem byl v Sigmě poprvé, tak jsem tu šanci nedostal. Jsem rád, že se to podařilo po těch mnoha letech a putování po světě. Vrátil jsem se domů, do Olomouce, tam, kde jsem začínal s velkým fotbalem. Ta premiéra byla se zklamáním, protože jsme nezískali tři body, ale Bohémka má doma také svoji kvalitu, je to bod z venku a ten se počítá.

Českou první ligu už jste si zkusil, jaké to bylo ve srovnání s těmi soutěžemi, ve kterých už jste chytal.
Je to podobné. Diváci vzadu za tou bránou … Kluci i trenér mě upozorňovali na to, že to bude bouřlivé. Ale třeba poslední půlrok v Rapidu jsem za sebou měl možná třikrát víc diváků za bránou. Takže na to jsem si zvykl, to mě spíš povzbuzovalo. V tom jsem problém neviděl. Spíš bych řekl, že tohle hráče motivuje, když jsou takoví diváci na stadionu, motivuje to k maximálnímu výkonu. A myslím, že od nás to byl dobrý výkon, až na tu jednu chybu, kdy jsme dostali gól.

Pro vás to byl takový zvláštní, zajímavý zápas. Domácí ze hry prakticky neměli vůbec nic, ale měli mnoho centrů, rohových kopů, po kterých může být hodně složitých situací.
Takové zápasy jsou pro gólmana vždycky o tom, že nemá moc práce, ale musí si pohlídat ty centry z akcí po stranách a po standardkách. Tam se to může nějak odrazit, nebo se stát nějaká náhodná hlavička, zrovna po takové jsme dostali gól. Musíme o na tom zapracovat. A když máme nějakou šanci, tak ji využít, abychom se mohli radovat z výhry.

A to vám možná v sobotu scházelo, proměnit nějakou šanci, měli jste jich víc, než domácí.
To je asi ten rozdíl mezi první a druhou ligou. V minulé sezoně kluci dávali čtyři pět branek, v první lize, když mají tři čtyři šance za zápas, tak musíme alespoň padesát procent proměnit. Protože se může stát, že někdy za zápas přijde třeba jen jedna šance a musíme si s tím poradit.

Měl jste tam nějakou situaci, která by pro vás byla složitá nebo nebezpečná?
Ani ne. Musím říct, že to byly normální věci. Měli tam jeden takový závar, kdy se to tam odráželo na šestnáctce, ale kluci to naštěstí odkopli. Pak dvě střely, které jim nesedly. To jsou takové situace, že když jim to náhodou sedne a trefí to k tyči, tak s tím gólman nic nenadělá. A potom jednu hlavičku, kterou naštěstí trefil do mě, to bylo zblízka. Byl to takový pohodový zápas, kdy jsme soupeři nedovolili vypracovat si žádnou stoprocentní šanci.

Věříte, že vám trenér dá důvěru i na další zápas? V týmu jste tři brankáři, ale nastoupit může jenom jeden, přitom chce chytat každý.
Takhle je to vždycky. Chytat může jenom jeden a na jeden post jsme tři gólmani. Ale vždycky se na tréninku snažím připravovat stejně, ať chytám nebo ne. Nepřipravoval jsem se jinak ani teď, když mi trenér oznámil, že budu chytat. To říkám každému, i hráčům, že i když momentálně nehraješ, tak je potřeba být maximálně připravený, protože šance může přijít kdykoliv. A potom je třeba dokázat na hřišti, že tam patřím.

Když je takové vedro, jako v těchto dnech, tak hráčům v poli se hůře běhá. Působí to nějak negativně i na gólmana?
Určitě je to nepříjemné. Říkal jsem klukům, že před nimi smekám. Já jsem jenom stál v bráně a měl jsem toho plné brýle. Snažím se hodně tým dirigovat a v tom vedru mi z toho strašně vysychalo v krku, takže jsem musel pořád pít. Ale kluci přede mnou, ti to měli složité, ti se napít nemohli, všechna čest, že to zvládli.

V sobotu hraje Sigma doma proti Brnu. Věříte, že na Andrův stadion opět dorazí fanoušci v hojném počtu?
Je to moravské derby. Věřím, že by diváci mohli přijít ve větším počtu, ale chtělo by to vítězství, abychom je také naší hrou přilákali na další domácí zápas. Protože ten první v sezoně jsme nezvládli. V rozhodujících chvílích nám diváci můžou pomoci, jako dvanáctý hráč, my budeme rádi, když jich přijde co nejvíce.