14.09.2015 / A tým
V repre pauze nastřílel záložník SK Sigma Olomouc Michal Ordoš hattrick v pohárovém utkání v Rosicích, pak v sobotu poprvé nastoupil v nové sezoně Synot ligy v základní sestavě. A přispěl k prvnímu vítězství Sigmy po návratu do nejvyšší soutěže. Mohl se zapsat i mezi střelce, měl dvě šance, jednou pálil nad, podruhé mu zkazila radost tyčka. „V mém věku už jsem soudný a musím říct, že ten první poločas byl katastrofální, měl jsem tam strašně moc laciných ztrát. Nechci se na nic vymlouvat, je to jednoznačně moje chyba,“ hodnotil sám sebe kriticky Michal Ordoš.
Zápas proti Jihlavě byl především o tom, jak se s tím sami vyrovnáte, protože Sigma už potřebovala vyhrát. Což bylo vidět třeba v závěru, kdy se mančaft strachoval o vítězství?
Myslím, že to bylo vidět už od začátku, že jsme byli zbytečně moc nervózní. Věděli jsme, že musíme, že je na nás velký tlak, že to musíme zvládnout. A bohužel to vypadalo tak, jak to vypadalo. Kazili jsme strašně moc balónů dopředu, předfinálek, hlavně teda já v prvním poločase. Celkově to byl strašně kostrbatý výkon. Ale máme tři body a ty se počítají, když se zvládnou takové těžké zápasy, ve kterých se zrovna nedaří.
Jaký to pro vás byl zápas? Zase po dlouhé době v první lize v základní sestavě.
Pro mě špatný. V mém věku už jsem soudný a musím říct, že ten první poločas byl katastrofální, měl jsem tam strašně moc laciných ztrát. Nechci se na nic vymlouvat, je to jednoznačně moje chyba. Na druhou stranu jsem hrál ligový zápas po dlouhé době a ono to je hodně znát.
Možná to potom ovlivnila i ta první šance, když jste tam byl v desáté minutě sám před brankou, ale přestřelil.
To jsem si taky říkal. Možná, kdybych byl v nějakém pravidelném herním vytížení, v zápřahu, tak to řeším úplně jinak. Ale člověk se chce vždycky chytit jednoduchou věcí a nevymýšlet. Řešil jsem to špatně, měl jsem si to dát na prsa a uklidit to.
Závěr zápasu by byl lepší, klidnější, kdyby Sigma měla už víc bodů v tabulce? Tam jste měli hodně možností, jak jít do otevřené obrany, ale kazili jste.
Klasický závěr musíme hrát jinak. A ne tak, že si necháme udělat tolik standardek, ze kterých soupeř hrozí. Fantasticky nám tam pomohl Buchtič, který snad posbíral úplně všechno, co tam do vápna vletělo, to bylo jediné štěstí.
Zvedne výhra v důležitém utkání týmu sebevědomí před utkáním na Spartě, které vás čeká v neděli?
No jestli nám to zvedne sebevědomí, tak by nám to na Spartě mohli vysvětlit (směje se). Ne, ani tak nejde o sebevědomí, ale spíš možná o trošku více klidu pro nás. Ale zase jedeš na Spartu, nemáš co ztratit, pak zase doma bude muset. Takže je to pořád dokola. Vlastně ani nevím, na co si stěžuju, jsme pod tlakem pořád.