Chromý: Venku jsme nepropadli, ale nedokázali bodovat

23.12.2016 / B tým

Béčko SK Sigma Olomouc je po podzimní části Moravskoslezské fotbalové ligy na třetím místě. Trenér týmu Augustin Chromý může být spokojený jen částečně. Zatímco doma se jeho mančaftu dařilo, venku to bylo právě naopak. „Při hodnocení zápasů u videa jsem to pak leckdy musel uzavřít s tím, že se jednalo o věci, které za normálních okolností nevidím, že jsou to situace, které se budou pouštět na Silvestra,“ řekl Chromý.

Jak hodnotíte podzimní část sezony? Doma to bylo výtečné, na hřištích soupeřů naopak. Takovou bilanci venkovních zápasů asi dlouho nepamatujete.
Když jsem si hodnotil výsledky letní přípravy a přemýšlel o tom, jak budeme hrát na podzim, tak jsem věděl, že mužstvo může hrát kvalitně, v popředí tabulky. Ale byla otázka, jak se mladí hráči adaptují, jakým způsobem se pak budeme prezentovat. Myslím si, že během podzimu jsme doma podávali velmi dobré výkony. I venku to, co se týče hernosti, bylo ve většině zápasů dobré, v žádném utkání venku jsme, s výjimkou druhého poločasu ve Velkém Meziříčí, jsme nepropadli. Ale ve venkovních zápasech jsme neproměňovali šance a naopak inkasovali po hrubých chybách. Body z venku nám schází.

V čem byl tedy u venkovních zápasů problém?
Scénář většiny venkovních zápasů byl stejný. Domácí nás pak po utkání vždycky pochválili za to, že jsme hráli pěkný fotbal. Ale srážely nás hrubé individuální chyby, také smůla, když jsme inkasovali branky po standarkách nebo si je v podstatě dali sami. Když jsem si zápasy rozebral podrobně, tak bohužel se nám to sešlo tak, že se v tom hráči střídali, nebylo to tím, že by selhával stabilně jeden. Při hodnocení zápasů u videa jsem to pak leckdy musel uzavřít s tím, že se jednalo o věci, které za normálních okolností nevidím, že jsou to situace, které se budou pouštět na Silvestra. Bylo to až úsměvné, jaké góly jsme někdy soupeři nabídli. Jakože v Hlučíně prohrajeme nula jedna tím, že jeden stoper odkopává levou nohou, trefí druhého do zad a míč se odrazí tak, že protihráč už jenom dává do prázdné. To jsou až kuriozity.

Zatímco doma tým dával hodně branek, dokázal šance proměnit, venku to nešlo. I kdy šancí bylo dost. Proč?
Už jsem to několikrát zmiňoval. Venkovní utkání jsou specifická. Jedna věc je, že jsme šance nedávali, druhá, že jsme v domácích zápasech schopni vytvořit si šancí třikrát tolik. A když to prolomíme, tak už pak soupeř náš tlak neustojí. Venku je to specifické v tom, že na hráče působí diváci soupeře, často nepřátelské prostředí, samozřejmě rozhodčí, prostě všechno, co je kolem. Mladí hráči ten nápor na psychiku často nezvládají. To třeba byla také vidět u áčka. Jsem přesvědčený, že kdyby se hrál zápas s Baníkem Ostrava doma v ten samý den v tu samou hodinu se stejnými hráči, tak o tři branky vyhrajeme.

Už víte, k jakým změnám v kádru během zimní pauzy dojde?
Důležité bylo, že jsme dostali do hry dva hráče, kteří podávali dobré výkony stabilně. To byli záložníci Radek Látal a Jakub Vichta, oba si vysloužili to, že půjdou s áčkem do přípravy. To je pozitivní. Ohledně dalších hráčů ještě není nic jasného, ve hře je více věcí. Po některých našich hráčích se ptají kluby z vyšších soutěží.

V úvodu sezony se zranil útočník Adam Ševčík, který měl výtečnou formu. Asi je bez debat, že potom také hodně chyběl.
Sestava byla stabilizovaná, i když u béčka to není až takové, jako u standardního mančaftu. Ale jsou některé věci, které tam fungují, i v návaznosti na áčko. Osa hráčů by měla zůstávat co nejvíce stejná a ostatní hráči rotovat. Adam Ševčík patřil v přípravě k nejlepším hráčům, byl nejlepší střelec, byl opora. Potom se zranil, měl problémy se pak do toho dostat, také to naše výkony, i venku, ovlivnilo.

Několik hráčů po startu sezony odešlo na hostování.
Tím, že se áčko, což je pozitivní a důležité, na podzim vyhýbala zranění, tak někteří hráči za béčko nemohli tolik hrát, jak by bylo pro jejich vývoj a růst nutné. Například Vychodil šel hrát do Holice, Schlimbach za Nové Sady, tam střílel důležité branky, Surzyn určitě pomohl Mohelnici. Všichni by se měli zapojit do zimní přípravy. Máme u nich takový režim, že i když jsou na hostováních, tak do středy nebo čtvrtka trénují s námi. V lednu se s námi zapojí do přípravy. My jednak začínáme s přípravou dřív a druhak můžeme trénovat vícefázově. Což v těch klubech, kde hostovali, většinou není možné, protože tam hráči chodí do zaměstnání. A my potřebujeme ty naše připravit na profesionální fotbal, u nás je objem tréninků větší.

Pozitivní na podzim byly také výkony hráčů, kteří přišli z áčka. Nebylo tam nic takového, že by brali béčko jako nutné zlo nebo za trest.
Ano. Všechny ty hráče bych za to pochválil. Vyplývá to trošku i z filozofie, kterou jsme si pro béčko ve třetí lize nastavili. Bylo pravidlem, že jsme do béčka moc nebrali zkušené ani starší hráče. Nehráli jsme za každou cenu na výsledek, klidně jsme venku nastoupili s mladými hráči, nebylo to tak, jako ve druhé lize, kde šlo o boj o záchranu. Teď hrávali převážně mladí, kteří potřebují pravidelně hrát. A myslím, že k tomu přistoupili dobře, absolutně jsem s tím neměl problém. Velká výhoda je také v tom, že všechny ty hráče jsem trénoval, takže také vzájemně víme, co od sebe můžeme čekat.