30.12.2016 / A tým
Ve středu 4. ledna zahájí fotbalisté SK Sigma Olomouc přípravu na jarní část soutěžního ročníku. Ta podzimní se Hanákům podařilo, přezimují na prvním místě FN ligy s náskokem šest bodů na nepostupové místo. „. Prvořadá bude naše kvalita, musíme se dívat sami na sebe,“ řekl trenér SK Sigma Václav Jílek.
Jak jste spokojený s bodovým ziskem a předvedeno hrou v podzimní části sezony?
Myslím si, že bodový zisk nám dává slušnou pozici ke splnění toho cíle, který máme. Sedmatřicet bodů po těch úvodních problémech a poté, co mužstvo našlo svoji tvář a bylo schopno plnit požadavky, které jsme na něj chtěli, je slušných. V některých zápasech jsme samozřejmě měli trošku štěstí, v závěrečných minutách jsme byli schopni strhnout výsledek na svoji stranu. V posledním střetnutí podzimu se nám to bohužel nepodařilo. I tak si myslím, že mužstvo, pokud nedojde k nějakým odchodům, jakože všichni pevně věříme, že ne, případně se nám podaří posílit ještě na určitých postech, tak si myslím, že máme tak našlápnuto, že bychom to na jaře měli potvrdit a zvládnout to.
Pro jarní část tedy předpokládáte spíše posílení, než opačný případ.
Stoprocentně. Myslím, že i to poslední utkání podzimu ukázalo, že je tady jedenáct dvanáct lidí, potom když sáhneme k nějakým těm alternacím, tak to kolikrát není ideální, kolikrát nám to nevycházelo. Myslím si, že je potřeba zvýšit tam ještě konkurenci na hráče, abychom byli schopni zařadit do sestavy další hráče. Takže spíš bych volal po tom, aby se nám povedlo jednoho až dva hráče získat. Samozřejmě s tím, že situace není úplně jednoduchá, nemáme možnosti, že bychom si ukázali na hráče a toho přivedli.
Na jaké posty byste se představoval posílení mančaftu?
Hodně jsme se zaměřovali na druhou ligu, protože musím říct, že dotáhnout sem hráče z první ligy, i kdy teď máme pozici možná maličko jednodušší, než před začátkem soutěže, je složitější. Vidím několik šikovných kluků, o které bychom měli zájem. Obecně – rádi bychom se zaměřili minimálně na jednoho krajního obránce, abychom tam zvýšili konkurenci, bavím se o pozici hrotového, případně podhrotového hráče. Takže do každé řady jednoho hráče. Zajímavé hráči jsou také v béčku, byť jich zrovna nyní není třeba až tolik, co v minulosti. Ale jsou tam jména jako je Vichta nebo mladý Látal, kteří by určitě mohli dostat minimálně do přípravy šanci.
V úvodu sezony tým třikrát za sebou remizoval. V čem byl podle vás zlom, kromě toho vítězství ve Vlašimi. Třeba zařazení Martina Sladkého na pravého beka?
Těch faktorů bylo více, není to jenom jedna věc. Důležitá byla motivace, ale podobně to bylo i před dvěma lety, kdy se s tím v úvodu sezony také mužstvo trošku srovnávalo. To bylo obdobné. Nejdůležitější je tam to sebevědomí, které pak přišlo s tím vítězstvím ve Vlašimi. Následně jsme to potvrdili a už zase byla jiná atmosféra. Vliv měly také ty změny. Zdravotně nám ze sestavy vypadal Martin Hála, moc možností už jsme tam neměli, věděli jsme, že tam Martin Sladký hrával. Myslím si, že Sladký je pevnější směrem dozadu, dopředu na něj máme ještě vyšší nároky ve smyslu kreativity, aktivity, podporu a kvality útočné fáze. Takže tam je určitě prostor ke zlepšení. Ale dá se říct, že to byl jeden ze střípků, který tomu zvednutí pomohl.
Kdo byl na podzim největší osobností týmu? Nejenom na hřišti, ale i v kabině.
Asi neřeknu žádná nová jména. Samozřejmě je to týmový sport, je to o kolektivu, to týmové pojetí je pro mě naprosto prvořadé a primární, nicméně pořád tam jsou hráči, kteří by měli kabinu táhnout. V tomto ohledu to byl jednoznačně Miloš Buchta, tuhle roli se snažil plnit Martin Šindelář a určitě i Aleš Škerle a Michal Vepřek. Ti starší hráči byli skutečně prodlouženou rukou, řešili jsme spolu i další věci. Na mužstvo působili pozitivně.
Během podzimu hrála Sigma převážně bez typického defenzivního záložníka.
Hrát se tak dá. Máme tady na ten post Kubu Habustu, ukázal svůj potenciál. Ale samozřejmě je to pro něj velmi složité, pokud hraje za béčko a pak naskakuje na závěrečné minuty za áčko. Nemá tolik zkušeností, potřeboval by hrát náročnější zápasy od začátku. Určitě by se nám ta typická šestka do určitého způsobu hry, do určitého rozestavení, hodila. Ale je to otázka priorit, spíš bych řekl, že nás tlačí bota jinde. Třeba na to podhrotu, kde nemáme typického tahového hráče, máme tam spíše technické hráče, hodně hráčů, kteří hrají dobře na malém prostoru do nohy, jsou šikovní kombinačně. Ale potřebovali bychom také více pohybu.
Týmu se v podstatě vyhýbala na podzim zranění. Jak jste spokojen s prací lékařů a fyzioterapeutů?
Není to úplně jednoduché, i s tou kumulací mých funkcí, ještě s prací asistenta u jedenadvacítky. Takže bych chtěl poděkovat realizačnímu týmu, protože nejsme v takovém počtu, abychom si to mohli nějak rozložit, každý toho má poměrně dost, některé funkce se kumulují. Kluci ovšem odvádí výbornou práci. Když tady týden nejsem, tak mám naprostou jistotu, že mužstvo bude připravené. Co se týče zdravotního stavu, tak maséři, fyzioterapeuti i doktoři odvedli výtečnou práci. Protože vyjma zranění mechanického charakteru, kdy to skutečně byly věci po kontaktu, tak jsme neměli prakticky žádné svalové zranění. Musím říct, že se na to hodně zaměřujeme, hodně si to hlídá kondiční trenér Vojta Smolák. Spolupracujeme s FTK, kde v úvodu ledna opět absolvujeme testy na potřebné parametry. Kluci si to hlídají, mají své vlastní domácí programy, předzápasové rozcvičení, to všechno k tomu slouží. A je vidět, že to nese svoje ovoce. S touto složkou přípravy hráčů jsem velmi spokojen.
Sigma má jistý náskok, ale jaro určitě bude velmi náročné.
Myslím si, že ano. Vpředu je čtveřice týmů, která ty ambice má. Máme náskok šesti bodů, to není zase tak úplně málo. Na druhou stranu když jsem přicházel do Sparty, tak jsme měli šestibodový náskok a nezvládli jsme to. Když se dívám dopředu, tak budou naprosto klíčové hned první dva zápasy, jedeme do Pardubic a máme doma Vlašim. Pokud by se nám tato dvě utkání podařilo zvládnout, tak myslím, že bychom se zase dostali na tu vítěznou vlnu. A tu je mužstvo schopno udržet delší časový úsek. My musíme být mentálně odolnější ve venkovních zápasech. Nemůže se prostě stát, aby hráči s touto kvalitou nevěřili ve své schopnosti, nehráli sebevědomě a aktivně tak, jak se po nich chce. Když to dokážou zvládnout v domácích zápasech, tak by neměl být důvod, aby to tak nebylo i venku. Prvořadá bude naše kvalita, musíme se dívat sami na sebe.