17.04.2017 / A tým
Stoper SK Sigma Olomouc Jan Štěrba (1994) bude na utkání této sezony proti Varnsdorfu jistě vzpomínat více než ta ostatní. Na podzim ve Varnsdorfu musel v 8. kole po neodpískaném faulu a zranění střídat už v prvním poločas. A potom vypadl ze základní sestavy. Vrátil se do ní až v pátek. Ve střetnutí 22. kola doma na Andrově stadionu nastoupil na pravém kraji obrany. A když ve 4. minutě po rohu skóroval, nasměroval tým k dalšímu tříbodovému zisku.
Po delším čase jste zase hrál v základní sestavě, navíc dal i gól.
Primárně jsem rád, že jsem mohl nastoupit do sestavy. Sláďa hrát nemohl, tak jsem místo něj hrál. Ale jsem rád, že jsem zase hrát, a že jsem to okořenil gólem, tak o to víc.
Sigma vedla dva nula, ale pak z toho bylo, možná trošku zbytečně, ještě drama.
Ano. To je přesně ono. Vedli jsme dva nula, pak bohužel přišla situace která se občas stane, dvakrát to prokouzlo mezi nohama, protihráč vystřelil zpoza šestnáctky a byl z toho gól. Bohužel hned v úvodu druhého poločasu, kdy jsme to chtěli uklidnit a přidat třetí branku, tak jsme dostali na dva dva. Naštěstí jsme se semkli a ještě dali vítězný gól na tři dva.
Varnsdorf je pro vás takový netradiční soupeř v této sezoně. Tam jste se na podzim zranil a přišel o místo v základní sestavě, a proti stejnému soupeři jste se do ní zase vrátil. Po osmi měsících.
No … kluci si samozřejmě trošku zavtipkovali, že jim to musím vrátit. Když jsem tehdy ve Varnsdorfu musel se zraněním střídat. Ten gól to zpečetil, myslím, že se to povedlo.
Jak se vám hrálo, a hraje, na pravém kraji obrany?
V minulosti jsem to hrával, vlastně i zleva. Tak to není nic nového. Ale samozřejmě naskočit po tak dlouhé době, to je i fyzicky trošku nepříjemnější. Snažil jsem se hlídat si to hlavně v defenzivě, ty taktické věci, pokud byla možnost, tak jsem se snažil podpořit i útok. Odvedl jsem maximum, uvidíme, jak to bude dál.
Tak dlouho nehrát v základní sestavě, to žádné hráče nepotěší. Jak jste se s tím srovnával?
Je to těžké, to uznávám. Dělal jsem pro to maximum. Je na trenérovi, jestli mě do sestavy dá nebo nedá, já jako hráč to musím samozřejmě respektovat. Pracoval jsem na sto procent v přípravě, všechno dělal na maximum a čekal na tu chvíli, až zase dostanu šanci. Doufám, že ji chytnu za pačesy, uvidíme.
Váš gól, to byla trošku akrobatická situace.
Byl to balon a přední tyč. Musím se přiznat, že jsem přemýšlel, jestli to vezmu hlavou nebo nohou. Naštěstí to vyšlo.
Závěru zápasu byl trošku vyhecovaný, hosté beztrestně zanadávali Manziovi, dokonce do něj i strkali.
Ano, bylo to tam. Ale nebyl jsem přímo u toho, takže to nemůžu nějak komentovat. K nějakému incidentu tam došlo, naštěstí se to uklidnilo. Emoce k fotbalu patří, závěr utkání byl prostě vyhrocený. Vedete o gól, tři dva, chcete to uhrát.
Vnímali jste pokřiky fanoušků, kteří z ničeho nic po dvou třetinách soutěže začali urážet vedení klubu?
Samozřejmě to vnímáme. Ale my se soustředíme sami na sebe, na náš výkon. Jedeme za svým cílem, jdeme za postupem. My se snažíme odvézt na hřišti maximum, abychom postoupili.
Náskok narostl na třináct bodů, to už vypadá velmi nadějně.
Ano, je to velmi nadějné. Ale jak se říká, pokud to není zpečetěno, pokud to není jasná věc, tak bych byl ostražitější. Musíme jít koncentrovaní do dalších zápasů, teď nás čeká Žižkov, pak zase hrajeme doma. Tahle dvě utkání musíme zvládnout, no a pak věřím, že už bude dobře nakročeno k postupu.
Hraje se anglický týden, to je pro hráče vždycky lepší, než jen trénovat.
Je to pravda. Po zápase si dáte regenerační trénink a pondělí úterý už se připravujete na další utkání.