Mladý brankář Trefil: Vidět Aleše v reprezentaci mě motivuje

12.11.2020 / A tým

Jakub Trefil patří mezi nadějné brankáře. Ne nadarmo se už několik let pravidelně účastní reprezentačních srazů. Jednou z jeho největších předností je výborná hra nohama, pro brankáře v dnešním fotbale de facto klíčová dovednost. Tu si osvojil v přípravce, kdy střídal roli brankáře s hrou v poli. Po několika letech se musel rozhodnout, jaký post si vybere. Rozhodl se být brankářem na plný úvazek a udělal dobře. Devatenáctiletý brankář také nedávno podepsal se Sigmou novou smlouvu do roku 2022.

Kubo, jaké byly tvé fotbalové začátky?

K fotbalu mě přivedli taťka s mamkou. Jako malý jsem začínal ve Šternberku. Poté jsem přešel do Uničova. Na jednom turnaji jsem zaujal trenéra z Olomouce. Přestoupil jsem a od té doby jsem byl hráčem Sigmy.

Kolik ti tehdy bylo let?

Bylo mi kolem 9 let. V Sigmě jsem nastoupil ještě do přípravek. Trénovali nás Milan Copek a Zdeněk Filip. Skvělí trenéři, rád na ně vzpomínám.

Co bylo dál?

Postupoval jsem kategoriemi, začal jsem chodit do sportovní třídy na ZŠ Heyrovského. Když jsem byl v 8. třídě, všimla si mě Slavie, kam jsem následně přestoupil. Strávil jsem tam 9. třídu, prvák a druhák na střední škole. Potom jsem dostal nabídku od trenéra Lovásika vrátit se do Sigmy. Spolupracovali jsme spolu už od přípravek, takže jsem jeho nabídku přijal. Vnímám to jako nejlepší krok, který jsem mohl udělat.

Ví se o tobě, že hraješ výborně nohama. Byl jsi vždy brankář nebo jsi hrával i v poli?

V přípravce mě trenéři stavěli i do pole, abych získal herní praxi. Střídavě jsem chytal a hrál v poli. Později jsem se musel rozhodnout pro jeden post. Vybral jsem si brankáře. Zkušenost z pole mi také pomohla vnímat lépe prostor, za což můžu být jako brankář jenom rád.

Máš brankářské vzory typu Manuela Neuera, které se vyznačují vysokým postavení ve hře a dokonalou hrou nohama, nebo je to někdo jiný?

Z českých golmanů si dávám za vzor Tomáše Vaclíka, ze zahraničních se mi nejvíce líbí Ederson a ter Stegen. Všichni jsou to top brankáři.

Co naši brankáři Aleš Mandous a Michal Reichl? Jak se ti s nimi spolupracuje?

Jsem hrozně rád, že s nimi můžu spolupracovat. S A-týmem trénuji delší dobu, takže jsem se potkal i s Milošem Buchtou. Všichni tři mají vysokou brankářskou úroveň. Beru to tak, že se toho od nich můžu hodně naučit.

Jak jsi zmínil, s áčkem už trénuješ dlouho. Jakmile Miloš Buchta ukončil kariéru, posunul ses na brankáře číslo 3. Jak to vnímáš?

Ano, co jsem se vrátil v 17 letech ze Slavie, začal jsem nakukovat do A-týmu. Myslím si, že mi to ohromně pomohlo. Sledoval jsem Miloše, ještě když chytal. Od něj i od ostatních kluků jsem si za tu dobu hodně vzal. Věřím, že dobrá spolupráce mezi námi bude pokračovat dál.

Navíc jsi nedávno se Sigmou Olomouc podepsal novou smlouvu.

Hodně to pro mě znamená. Dostal jsem důvěru, kterou se budu snažit naplnit.

Kromě podpisu nové smlouvy jsi nedávno odmaturoval, usadil ses v dospělém fotbale, fotbal se stal tvým živobytím.

Dva roky jsem studoval v Praze ekonomku, logicky jsem pak přešel na ekonomku do Olomouce. Trénoval jsem dopoledne, takže jsem musel dohánět látku individuálně. Samotná maturitní zkouška nakonec dopadla velmi dobře. (usmívá se) Beru to jako další životní krok. A to že se živím fotbalem? Byl to můj sen už odmalička. Doufám, že půjdu krok po kroku výš a výš. Sice jsem odmaturoval, ale přihlásil jsem se také na vysokou školu.

Jakou školu sis vybral?

Začal jsem studovat na Fakultě tělesné kultury UP v Olomouci obor Tělesná výchova a sport. Doufám, že fotbal a studium půjde skloubit. Rád bych studium dokončil. Mám prezenční studium s tím, že jsem si zažádal o individuální plán.

Pravidelně se účastníš reprezentačních srazů. Ve tvé kategorii je obrovská konkurence, jak těžké je prosadit se?

Reprezentace pro mě znamená to nejvíc, co může být. Konkurence v našem ročníku je obrovská. Víťa Jaroš chytá v Liverpoolu, Kuba Markovič v lize. Pro trenéra reprezentace je určitě dobře, že má z čeho vybírat. V bráně se střídáme. Každý musí pracovat tak, aby přesvědčil trenéry, že tam patří, a to je pro nás dobře.

Jakou roli v tvé brankářské cestě hraje Tomáš Lovásik?

Pracujeme spolu už od přípravek, kdy jsem k němu chodil na individuální tréninky. Komunikovali jsme spolu, i když jsem byl ve Slavii. Náš vztah je velmi dobrý. Po brankářské stránce si myslím, že všichni tři brankáři pracují kvalitně. Aleš Mandous se ocitl dokonce v reprezentaci, takže práce trenéra se projevuje.

Motivuje tě vidět Aleše v reprezentaci?

Určitě. Obecně pro jakéhokoliv hráče v Olomouci by měla být meta probojovat se do zahraničního klubu a reprezentace. U mě tomu není jinak.

Po Kryštofovi Daňkovi a Jáchymovi Šípovi jsi nejmladší hráč v kádru. Jak se cítíš v týmu, kde se nachází několik zkušených borců?

Je to super. Nebyl pro mě žádný problém zapadnout. Máme dobrou partu. Starší kluci berou mladší hráče mezi sebe. Třeba Roman Hubník je naprostý profesionál. Má toho za sebou strašně moc a chová se každému úplně stejně. Skvělý člověk.

Další přání a cíle Jakuba Trefila?

Přál bych si pravidelně chytat ligu, odvést dobrou práci pro Sigmu a na základě toho se posunout do zahraničí. To byl vždy můj největší sen. Budu dělat všechno pro to, abych tady něco dokázal a sen si splnil.