Olomouc je pro mě doma, říká Jan Navrátil. Sigma má potenciál

04.01.2022 / A tým

Jan Navrátil prožil s olomouckou Sigmou krásné časy, ale i ty horší. Slavil vítězství v poháru v roce 2012, ovšem byl i u dvou sestupů. Po prvním v roce 2014 pomohl klubu zpátky do nejvyšší soutěže, po druhém v létě 2016 už zamířil nejdřív nakrátko do Liberce a pak pět let do Slovácka. Teď se ale vrací domů na Andrův stadion a věří, že se ještě může těšit na velký týmový úspěch.

„Sigma má velký potenciál,“ říká jednatřicetiletý člen ligového Klubu legend, kam se vstupuje po třech stovkách odehraných zápasech.

Honzo, vítej zpět v Olomouci! Jak se rodil tvůj návrat domů na Hanou?

Od Sigmy jsem cítil velký zájem, to mě oslovilo. Proto jsem se rozhodl nabídku přijmout. Jsem rád, že jsem zpátky.

Jak dlouho ses nad návratem rozmýšlel?

Už poslední půlsezonu jsem přemýšlel nad tím, že kdyby přišla nabídka z Olomouce, tak bych o tom hodně uvažoval. Nakonec to přišlo. Zrodilo se to docela rychle. Doufám, že nám to bude klapat.

Když ses procházel po stadionu, vytanuly ti na mysli nějaké vzpomínky z prvního působení?

Pokaždé, když jsem sem přijel, tak nějaké vzpomínky přišly. To je pořád stejné. Je to pro mě prostě doma. Vybavilo se mi toho hodně. Sice to nebylo přímo tady, ale když jsme v roce 2012 vyhráli pohár, tak to byl asi nejsilnější zážitek v kariéře. To mi vždycky naskočí. Pak začátky jako první ligový start, první zápas od začátku, kdy jsem dal hned dva góly a byla obrovská euforie. Doba, kterou jsem tady prožil byla pěkná, i když měla i nějaké kaňky. Sigma mi ale dala to, co jsem od fotbalu čekal, že budu hrát ligu. Chtěl bych jí to nějak vrátit.

Měl jsi vždycky v sobě chuť vrátit se jednou do Sigmy?

Samozřejmě. Když jsem odcházel, tak jsem věřil, že to určitě není poslední den, který jsem tady strávil. Teď se to vyplnilo. Doufám, že uděláme nějaký týmový úspěch, za kterým bych sem šel.

Jak moc vlastně znáš současné hráče Sigmy? Moc jich už z doby tvého působení nezůstalo.

Kabinu znám, to se v lize znají všichni. Těch hráčů, se kterými jsem tady sdílel kabinu, je ale už fakt málo. Tak čtyři nebo pět. Ale je to zase pro mě nový začátek a nová výzva. Poznám nové lidi. Beru to pozitivně.

Příprava začne ve středu. S čím do ní půjdeš a čeho bys rád v Olomouci dosáhl?

Do přípravy jdu hlavně s tím, abych zůstal zdravý. Abychom dobře potrénovali a abychom v půlsezoně získali co nejvíce bodů. Uvidíme, na co to pak bude stačit. Doufám, že budeme hrát hezký fotbal a že budeme sbírat body.

Jak moc ses změnil za tu dobu, co jsi byl pryč?

Mám pocit, jako by to bylo včera, kdy jsem odtud odcházel. Přibyly mi roky, nějaké zkušenosti. Jinak myslím, že jsem se moc nezměnil. Nejvíce asi v tom, že už jsem 4 roky táta. Když se narodil malý, tak od té doby je on pro mě to nejdůležitější na světě. Ale tak to má asi každý rodič. Snažím se mu věnovat veškerý svůj volný čas. Dívám se i trochu jinak na svět. Třeba když se mi něco nelíbí, tak stačí přijít domů, vidět malého, a hned na všechno špatné zapomenu.

Nebude mít problém začít fandit Sigmě, když tě zatím viděl jen v dresu Slovácka?

Teď jsme jeli v autě, a říkal jsem mu, že přestoupím do Olomouce, jestli s tím souhlasí. Říkal, že ano. Poté ale manželce řekl, že chce, abychom spíš zůstali v Uherském Hradišti. (smích) Doposud fandil Slovácku, ale on je ještě malý, nebude to u něj problém si zvyknout. Hlavně bude moct chodit na fotbal častěji. Na Slovácko museli s mámou dojíždět a ne vždy to vycházelo. V Olomouci může na každý zápas.

Když jsi v roce 2016 ze Sigmy odcházel, patřil jsi sice k důležitým hráčům, ale ty nejlepší fotbalové roky jsi měl pořád před sebou. Teď už přicházíš jako zkušený hráč a člen Klubu legend. Počítáš s tím, že budeš mít jinou roli?

Asi to tak bude. Je to dané věkem. Ale já jsem ten typ člověka, který se pořád cítí mladý. Těším se na spolupráci s mladými. Vždy jsem měl blíže k těm mladším. Líbí se mi, když vidím jejich progres. Když si nějakého hráče v týmu oblíbím, a vidím, že jde dobrou cestou, tak jsem za to rád. Tady v týmu je spousta mladých a kvalitních hráčů. Jsem zvědavý, jak to bude fungovat. V kabině znám jen pár hráčů.

Jak se ti Sigma v dosavadním průběhu sezóny jevila?

Tým znám zatím spíše jako soupeř. Když jsem se ale byl podívat na některý ze zápasů z úvodu ligy, kdy se Sigmě dařilo, tak jsem si říkal, že by bylo fajn, kdybych tady mohl hrát. Například zápas s Jabloncem byl parádní. Pěkný kombinační fotbal a velký tlak na soupeře. Koukal jsem, jak to Sigmě šlapalo. Poté se to sice výsledkově zabrzdilo, ale potenciál je v týmu velký. Když jsem šel do Liberce, nebo i do Slovácka, tak jsem v obou týmech chtěl hrát o poháry. Mám to tak nastavené. Doufám, že to klapne. Když to vyšlo ve Slovácku, proč ne tady? Něčeho bychom tady mohli dosáhnout.

Do Sigmy se tedy vracíš s touhou dostat se minimálně do evropských pohárů?

Moc bych si to přál. Když jsem odcházel v roce 2016, byly to pro mě nejhorší okamžiky v kariéře, protože jsem byl u sestupu Sigmy do 2. ligy. Chci týmu pomoci k tomu, abychom uhráli lepší výsledek. Samozřejmě, když člověk přičuchne k tomu, že hraje poháry, tak je chce hrát každý rok. Už jsem to zažil, takže vím, jaká je pak nálada uvnitř klubu. Změní se nastavení lidí, všichni jsou veselí.

Na podzim tě přibrzdilo zranění. I proto jsi toho příliš mnoho neodehrál. Cítíš se již v pořádku?

Zranění k tomu určitě přispělo, ale poté jsem již byl zdravotně v pořádku a stejně jsem nehrál. Záleželo také na tom, jak to cítil trenér. Teď se cítím zcela v pohodě a doufám, že budu dlouho zdravý. Protože zdraví je to nejdůležitější.