Autorem znaku je pan Holec, jenž byl v 70. - 80. letech vyzván, aby vytvořil znak klubu. Nový znak vychází z historických faktů, které souvisely se založením klubu a jeho proměnami.
Modrá a bílá se do znaku dostala až se vstupem koncernu Sigma. Hvězda v černé barvě se zase opírá o tradice SK Hejčín a Moravských železáren. Kruhový znak byl zvolen jako symbol spojení, pět svislých pruhů značí pět postupných fáží od 1. A třídy do 1. ligy.
Založení klubu SK Sigma Olomouc se datuje od přelomu léta a podzimu 1919. To v Hejčíně, na předměstí Olomouce, několik mladistvých chlapců (v čele s ještě ani ne šestnáctiletým Karlem Tatíčkem) se rozhodlo založit fotbalovou jedenáctku pod názvem FK Hejčín, pod kterým hráli do roku 1920, kdy klub přejmenovali na SK Hejčín.
Teprve v roce1924 vstoupil SK Hejčín do Hanácké župy fotbalové, což ho opravňovalo hrát mistrovská utkání, což tak činil až do sjednocení tělovýchovy.
V roce 1948 došlo ke sloučení klubu se Sokolem Hejčín a DTJ Hejčín. Vznikla tak nová Tělovýchovná jednota s názvem HSK báňská a hutní Olomouc, jejíž I. mužstvo hrálo již I. A třídu. V roce 1953 byla tato TJ přejmenována na Baník Moravské železárny Olomouc. V roce 1953 došlo k dalšímu sloučení a to tentokráte s Rudou hvězdou Olomouc. Vznikla opět nová TJ – Sokol Olomouc. [ více informací o tomto období ]
O rok později přišla další změna na Baník Olomouc. I. mužstvo si v roce 1956 vybojovalo postup do Moravské divize (již pod názvem Spartak Moravské železárny Olomouc), ale po roce opět sestoupilo do nižší soutěže. V těchto letech hájili barvy Spartaku mimo jiných i hráči Palivec, Mackovski a Kramerius, kteří se později uplatnili v ligových dresech Žiliny a Sparty, poslední z nich i v reprezentaci. Naopak ve Spartaku ukončil svoji bohatou sportovní kariéru známý dlouholetý hráč ASA Olomouc, Slavie Praha a reprezentace České republiky - Otta Nožíř!
V roce 1958 si I. mužstvo znovu vybojovalo postup do oblastní soutěže – Divize, ale opět se po jedné sezoně stoupilo do Přeboru kraje.
Rok 1961 se stal takovým prvním výkonnostním mezníkem v historii klubu. Nejdříve opět došlo ke změně názvu na TJ Moravské železárny Olomouc. I. mužstvo hrálo v Krajském přeboru Severomoravského kraje, který v sezóně 1962-63 vyhrálo a na dva roky se stalo účastníkem II. ligy.
V roce 1966 došlo z ekonomických důvodů ke vstupu významného partnera do klubu a to Koncernu Sigma. Tím samozřejmě došlo zase ke změně názvu a to na TJ Sigma MŽ Olomouc, ale jak pozdější vývoj ukázal, byl to prvopočáteční impuls ke stále stoupající úrovni výkonnosti našeho klubu. A mužstvo hrálo v té době Divizi skupiny D, ve které pravidelně obsazovalo příčky v horní polovině tabulky. Jen v ročníku 1968-69, kdy prvních devět mužstev postupovalo do nově se tvořící se III. ligy, skončila Sigma MŽ až na 11. místě a zůstala v Divizi.
Postup, který tehdy tak zbytečně unikl, se podařil až v roce 1974, kdy hrající trenér Karel Brückner vytvořil kolem sebe vynikající partu. Účast ve III. lize byla znamením, že v olomoucké kopané se začíná blýskat na lepší časy.
V roce 1976 došlo po dohodě se Slovanem Černovír ke sloučení fotbalových oddílů. Téhož roku využila Sigma MŽ další reorganizace fotbalových soutěží a umístila se mezi kluby postupující do nově utvořené I. České národní ligy. V dresu Sigmy MŽ se začali nastupovat hráči, jejichž jména bylo možno před tím, nebo později spatřit na ligových soupiskách. Hráči jakoMáčala (Zlín, VŽKG Ostrava, Plzeň), Smetana (VŽKG Ostrava, Baník Ostrava), Gomola (Žilina, Plzeň, Teplice),Šišma (Baník Ostrava, Cheb), Jiskra (Třinec) a Uličný (Sparta Praha, Plzeň) s hráči z blízkého okolí a odchovanci se zasloužili o konjunkturu kopané v Olomouci, jejíž počátek se datuje právě v tomto období. V roce 1980 přešel národní podnik Moravské železárny Olomouc pod koncern Závody těžkého strojírenství a proto i Tělovýchovná jednota musela změnit název na TJ Sigma závody těžkého strojirenství Olomouc.
Také v Národní lize patřili olomoučtí fotbalisté k nejlepším a v roce 1982 poprvé ve své historii postoupili do I. ligy! Nezkušenost a z ní i vyplývající notná dávka smůly zapříčinila, že několik desítek let očekávaná I. liga, zůstala v Olomouci pouze rok. Hráči a funkcionáři klubu se ale svého vysněného cíle jen tak nevzdali a hned v následující sezóně získali, s rekordním patnácti bodovým náskokem (při dvoubodovém systému) nejvyšší fotbalovou soutěž Olomouci zpět! Převratné změny, které v naší společnosti po 17. 11. 1989 nastaly, se samozřejmě nevyhnuly ani Sigmě ZTS. Prvoligový oddíl kopané, který v TJ zaujímal v podstatě stejné postavení jako ostatní sporty, se v TJ stal dominantním a plně profesionálním s názvem SK Olomouc Sigma MŽ. Olomouc se tentokrát v I. lize velmi rychle „zabydlela“ (hned v prvním ročníku obsadila krásné 6. místo) a její dres se stal atraktivním i pro takové hráče, jako byli Lauda, Beznoska, Drulák,Příložný a další. Samostatnou kapitolou klubové historie se stal dnes již legendární trenér Karel Brückner. Nejen, že v roce 1975 dovedl, ještě jako hrající trenér, své mužstvo do III. ligy, ale do svého mateřského klubu se vrátil ještě třikrát (1983 – 1987, 1990 – 1994 a 1995 – 1997). V sezónách 1991 – 1992 a 1992 – 1993 dovedl SK Olomouc Sigmu MŽ až do Poháru UEFA. V těchto dvou ročnících, dosud nejúspěšnějších v historii klubu, měli olomoučtí příznivci možnost shlédnout na svém stadionu mužstva takového formátu, jako byl například Hamburger SV, Real Madrid, Fenerbahce Istanbul, Juventus Turín a další. Toto období bylo zatím nejúspěšnější v historii klubu. I v dalších ligových ročnících se klub umisťoval na příčkách, které zajišťovaly start v této soutěži a Andrův stadion navštívily další přední evropské kluby jako Olympique Marseille, Udinese Calcio, Real Mallorca, Celta Vigo, Real Zaragoza, Everton FC a další. Také v těchto letech oblékalo modrý dres olomoucké Sigmy mnoho výborných hráčů jako Baranek, Onderka, Maroši, Vlček, Kerbr,Babnič, Mucha a mnoho dalších. V roce 1995 přešel klub na formu akciové společnosti po názvem SK Sigma Olomouc a.s. a víc než na atraktivní přestupy se začal spoléhat na výchovu svých vlastních hráčů. Tato koncepce nesla ovoce již i dříve, protože z olomoucké „líhně“ vzešli takoví hráči jako Látal, Hapal, Ujfaluši, Rozehnal, Kováč, Heinz, Kotůlek,Kovář, Machala a mnoho dalších, kteří našli a ještě nacházejí uplatnění nejen v předních evropských klubech, ale i v reprezentačních výběrech všech věkových kategorií. Velká pozornost byla také věnována vzhledu a funkci Androva stadionu, který prošel mnoha změnami. Po přestavbě stávajících a výstavbě nových tribun byl v roce 2010 dokončen konečný vzhled stadionu a v současné době patří k nejhezčím a nejmodernějším v republice. Od svého druhého postupu v roce 1984 mezi naši fotbalovou elitu se střídali lepší sezóny z horšími, ale SK Sigma Olomouc se stala stabilním účastníkem elitní soutěže. Z té bohužel v soutěžním ročníku 2013/2014 sestoupila.
