Mládež

Jeden z prvních produktů olomoucké mládežnické líhně. Vlasatý ofenzivní univerzál zazářil v Brücknerově legendární jedenáctce, která to na začátku devadesátých let minulého století dotáhla až do čtvrtfinále Poháru UEFA a slavným soubojům s Realem Madrid. Po přestupu ze Sigmy se prosadil v německém Leverkusenu a španělském Tenerife. Při krátkém angažmá v pražské Spartě si zahrál Ligu mistrů. Olomouci po návratu pomohl do finále Poháru Intertoto UEFA. V reprezentaci odehrál 21 zápasů za Československo a 10 za samostatné Česko. Po konci hráčské kariéry slavil úspěchy i jako trenér.

Do Sigmy přišel z Němčic nad Hanou. Začal v dorosteneckém béčku a postupně se propracoval až do A-týmu. Také on byl součástí legendárního Brücknerova týmu. Z Olomouce se dokázal dostat do reprezentace, nejprve československé a posléze i samostatné české. S tou oslavil stříbro na mistrovství Evropy 1996 v Anglii, zahrál si i na dalším Euru o čtyři roky později. V zahraničí zakotvil na úctyhodných sedm let v bundesligovém Schalke 04, s nímž v roce 1997 ovládl Pohár UEFA. Na sklonku kariéry získal také domácí mistrovský titul s Baníkem Ostrava. Nyní se věnuje trenérskému řemeslu. V letech 2019-21 byl hlavním trenérem áčka Sigmy.

V Sigmě začal už v benjamíncích ve věku šesti let. Postupně to dotáhl až do áčka. Trenér Brückner se jej v roce 1992 nebál v 18 letech poslat do souboje s Realem Madrid. Udělal tak z něj „nejmladší libero v Evropě“. Michal Kovář se v obraně Sigmy usídlil na dlouhá léta a nakonec nastřádal za Sigmu obdivuhodných 299 ligových startů. Tři roky působil také v Německu v dresech Reutlingenu a Rostocku. Nyní pracuje jako trenér mládeže v klubové akademii.

Do Sigmy přišel z 1. HFK OIomouc v žákovském věku. Od mládí vynikal kouzelnou levačkou a neotřelými nápady. Definitivně zazářil dvěma góly proti Olympique Marseille a vyrazil do světa. Postupně si zahrál v Německu (Hamburk, Bielefeld, Mönchengladbach), Turecku (Galatasaray), Francii (Nantes, St. Étienne), Rakousku (Kapfenberg) a Maďarsku (Ferencváros). Vyhrál tureckou i českou ligu. Se Sigmou po návratu oslavil vítězství v poháru. Za reprezentaci nasbíral 30 utkání a pět branek. Zúčastnil se bronzového ME 2004, stříbro získal v roce 2000 s jednadvacítkou. Zahrál si i na olympijských hrách v Sydney 2000 a na mistrovství světa v roce 2006.

Rodák z Rýmařova přišel do Sigmy ve svých 14 letech a nakonec se odrazil k závratné kariéře. V áčku Sigmy debutoval defenzivní univerzál, který vystřídal pozice stopera, krajního beka i středního záložníka, v roce 1997 a nakonec za první tým stihl odehrát 100 utkání. Následoval přestup do bundesligového Hamburku. Následovaly italská Fiorentina a španělské Atlético Madrid, se kterým vyhrál Evropskou ligu UEFA i Superpohár UEFA. V závěru kariéry ještě stihl Ujfaluši angažmá v Galatasaray Istanbul. Ve všech zahraničních klubech navlékal kapitánskou pásku, stejně jako v národním týmu, za nějž odehrál 78 utkání a vstřelil dva góly. Má doma bronz z mistrovství Evropy 2004 a stříbro z juniorského ME v roce 2000.

Pochází z Kožušan nedaleko od Olomouce. Za Sigmu hrával od dětství nejprve jako záložník či útočník, posléze z něj ale vyrostl elitní obránce. V dorosteneckém věku se vrátil do domovského klubu na hostování, ale pracovitostí se dokázal vrátit. Za áčko nastoupil poprvé proti Drnovicím v roce 1999. V kariéře pak prošel kromě španělské všechny elitní soutěže. Začal v belgických Bruggách, ale oblékal i dresy Paris Saint Germain, italského Lazia Řím, anglického Newcastlu či Německého Hamburku. S francouzským Lille získal v roce 2011 double za výhru v lize i poháru, stejně jako předtím s Bruggami. V reprezentaci odehrál 60 utkání a vstřelil jeden gól. Podílel se na bronz z ME 2004 v Portugalsku. S jednadvacítkou získal zlato na ME 2002.

Za Sigmu hrával od pěti let. Od šestnácti začal nastupovat ve třetiligovém béčku a krátce nato, v sedmnácti, dostal příležitost od trenéra Leoše Kalvody i v prvním týmu. V dresu Hanáků absolvoval v Poháru UEFA tři souboje s elitními španělskými celky Mallorcou, Celtou Vigo a Zaragozou. S reprezentací do 21 let získal v roce 2002 zlatou medaili na mistrovství Evropy. V kariéře vystřídal i řadu zahraničních soutěží. Ve Francii nastupoval za Štrasburk, v německé bundeslize za Bielefeld, ale zahrál si i na Kypru, na Slovensku či v Polsku.

Za Sigmu hrál od útlého dětství. Povedlo se mu překonat i zdravotní problémy se zády na rozmezí žákovského a dorosteneckého věku. Ještě krátce před 17. narozeninami stihl talentovaný obránce debut v nejvyšší soutěži proti Liberci. Krátce poté v létě 2010 přestoupil do slavné londýnské Chelsea. Za ni si zahrál pod vedením Josého Mourinha. Hostoval také v nizozemském Arnhemu, německém 1. FC Köln či anglických druholigových klubech Middlesbrough a Fulham, se kterými postoupil do nejvyšší soutěže. Po angažmá v Bristolu City přestoupil v létě 2023 do německého Schalke 04. Za národní tým odehrál do léta 2022 31 zápasů a vstřelil dva góly. Zúčastnil se ME 2021, na kterém Češi prošli až do čtvrtfinále.

Rodák z Olomouce a syn extraligového hokejisty patřil od mládí k talentům. Zářil v mládežnických reprezentacích. V Sigmě nakonec stihl jen dva ligové zápasy, než jej koupila pražská Slavia. V jejím dresu stihl získat dva mistrovské tituly a podílel se na postupu do čtvrtfinále Evropské ligy. V létě 2021 přestoupil David Zima do italského Turín FC. V reprezentaci do léta 2022 nasbíral 7 startů.